I přesto, že byla Škaredá středa, počasí přálo. A teď dopoledne ani to Staroměstské náměstí nebylo nijak přeplněné. A tak jsem se mohl pokochat zdejší velikonoční atmosférou.
Ozdobeno bylo podobně jako o vánocích (viz „Adventní výlet Prahou“). Tedy Ladovými obrázky. Akorát tématika byla jarní a velikonoční.
A tak jsem si to tady nafotil a z výsledných obrázků sestavil fotoblog „Velikonoční Staroměstské náměstí“.
Když jsem byl tady, rozhodl jsem se pro návštěvu něčeho, kde jsem v životě ještě nebyl. A to byla věž Staroměstské radnice.
Ta byla založena v roce 1338 (vláda Jana Lucemburského). Je to tedy gotika a gotické prvky tu upoutají na první pohled. Avšak červená stěna za radnicí není gotická, ale novogotický zbytek křídla postaveného v roce 1848 a vyhořelého na konci 2. světové války.
A tak jsem si koupil lístek a nahoru se dostal po spirálové rampě. Ale pro ty, co jsou narozdíl ode mne líní chodit, se tam můžou dostat i výtahem.
A nahoře je pak nádherný rozhled na celou Prahu.
I tento rozhled je k vidění v mém dalším fotoblogu Věž Staroměstské radnice, který jsem této návštěvě věnoval.
Ovšem nejslavnější součástí staroměstské radnice je orloj, který byl vytvořen na počátku 15. století hodinářem Mikulášem z Kadaně, a to pravděpodobně podle návrhu Mistra Jana Šindela. Orloj byl od té doby již mnohokrát opravován a restaurován. Dokonce původní už nejsou ani figury apoštolů. Ty které zde vidíme dnes, jsou práce sochaře a loutkáře Vojtěcha Suchardy, který je pro orloj vytvořil po roce 1945, když ty původní shořely při požáru radnice. Kdy však se zde objevili ty původní figury, není známo. Hlavně že orloj přežil a dodnes můžeme obdivovat mistrovskou práci starých mechaniků, kteří na orloji dokázali vytvořit nejen hodiny, ale i další stroje, ukazující například pohyb Slunce, Měsíce a zvířetníku, staročeský čas, hvězdný čas, polohu a fáze měsíce, východ a západ Slunce a další. Vždy, když jsem tady, vybaví se mi tu scéna z filmu „Co je doma, to se počítá“, jak tady tetička z Ameriky v podání Stelly Májové prohlásí: „Kdyby to viděl strýček Viktor, hned by to koupil.“
Ze Staroměstského náměstí jsem se vydal Kaprovou ulicí. A když už jsem u těch filmových komedií, nesmím opomenout ani Fišerovo knihkupectví na rohu Kaprovy a Žatecké ulice. Tady měl totiž svoje knihkupectví i Dalibor Vrána (Josef Abrhám) v komedii „Vrchní prchni“.
Dorazil jsem na náměstí Jana Palacha, kde se nalézá novorenesanční budova Rudolfina. Postavena byla v letech 1876-81 podle návrhu architektů Josefa Zítka a Josefa Schulze. V meziválečném období dokonce sloužila pro potřeby československého Národního shromáždění. Ale její hlavní účel je jako koncertní síň.
Poté jsem se vydal po Mánesově mostě na malostranský břeh Vltavy.
Mánesův most byl otevřen v roce 1914 a je betonový.
Na druhém břehu Vltavy jsem se vydal do Valdštejnského paláce, který v současné době slouží i jako sídlo Senátu Parlamentu ČR. Jeho stavitel byl Albrecht z Valdštejna. Postaven byl v letech 1623-30 ve stylu raného baroka.
Já jsem se sem vydal hlavně z toho důvodu, že ve výstavní síni senátu probíhá až do 1. května 2016 výstava o českém trampingu a skautingu.
Český tramping i český skauting nám toho dali hodně. Myslím si, že bychom v Evropě asi těžko hledali jinou zemi, kde by byl tramping rozšířenější než u nás. A český skauting? I ten toho přinesl mnoho. Ať už to byly myšlenky Jaroslava Foglara a nebo český vynález podsadového stanu. A mohli bychom pokračovat dále. Zapsal jsem se do návštěvní knihy a vydal jsem se zpět na metro.
Prošel jsem Valdštejnskou ulicí.
Ale svůj výlet jsem nezakončil úplně radostně. Ve Valdštejnské ulici se nalézá Belgické velvyslanectví. A před něj chodili lidé zapálit svíčky a pokládat kytičky. Proč? Den předtím totiž došlo v Bruselu k tragickým teroristickým útokům šílených islamistů. Hrozné. Navíc, když si uvědomím, že k útokům došlo uprostřed svatého velikonočního týdne, tak to vlastně byl útok nejen na naší svobodu, ale i na naší kulturu. Pozastavil jsem se, zamyslel jsem se a pokračoval na metro a zpět domů.
A všem svým čtenářům přeji hezký zbytek velikonočních svátků.
Použité zdroje: wikipedie,