Tento příběh navazuje na předešlý díl: „Hrdinové Čeksasu – Začátek cesty k pokladu“
Kluci šli šplhat do kopce. Tam, odkud tehdy pozorovali jejich tábor. Mezi tím se Třináctka zeptal: „Teda, jak se ti, Míšo, podařilo tak rychle vymyslet tu písničku?“
„A víš, že ani nevím? Prostě to najednou přišlo samo.“
Kluci se pomalu dostávali k Malé vyhlídce. A tam celí napjatí čekali, co bude dál. U Malé vyhlídky však byla pouze šipka z větví ukazující doleva. Tak se po ní vydali. Šli, šli a za chvíli narazili na jednoho ze starších Algoniků, na Rudého Vlka.
„Tak mládeži. A teď vás čeká něco, na co asi do smrti nezapomenete.“
Indián ukázal klukům věc s řemínky a přezkami. „Tomu se říká horolezecký sedák. Pomocí něho vylezete tuhletu stěnu. Jinak se prostě k pokladu nedostanete.“
„Vždyť to známe! To jsme zkoušeli předevčírem!“ oznámili Rudýmu Vlkovi kluci. Stěna to nebyla zrovna vysoká. Ale na rozdíl od té včerejší měřila o něco víc. Asi něco kolem desíti metrů. Ale i tak z toho šla docela husí kůže.
„Tak, kdo půjde první?“
Tak, to zkusím já!“ odpověděl Zdenda
„Správně! Nejstarším příkladem.“
Zdenda si obléknul sedák. A za pomocí uzlu osmičky se napojil na lano a začal lézt. Rudý Vlk ho jistil.
„Takhle se to dělá,“ pochválil ho indián. A Zdenda byl během chvíle nahoře. A už se vyzouval se sedáku, který poslal dolu.
„Tak, kdo půjde další? Třeba ty. Jak se jmenuješ?
„Třináctka.“ Odpověděl popravdě.
„Tak, Třináctka. A jsi pověrčivej?“
„No trošku.“
„A že ses tak pojmenoval. Pozor, abys nespadnul. To už se prý stalo mnoha horolezcům. Že byli třináctí na laně a pak spadli.“
„No mě se to číslo prostě líbí!“
„Prostě se mu líbí! Já tě jen tak strašil.“ odpověděl indián. „A umíš uvázat i uzel třináctku?
„A to taky existuje?“
„Ne, opět dělám si srandu. Ale uzel osmičku snad umíš, ne?“
„No učili jsme seto zrovna včera“
„No tak ukaž!“
A Třináctka začal vázat. A docela se mu to povedlo. Indián ho pochválil a během chvíle už chlapec visel na laně.
„Tak lez!“ Povzbuzovali ho ostatní. A věřte nebo ne, Třináctka tu skálu vylezl. A po něm ho následoval Puery, Vlčák, Míša a poslední Čumbrk.
„A teď jděte pořád rovně kolem skály!“ volal na ně Rudý vlk.
Kluci šli a už se nemohli dočkat, až přijdou k tomu pokladu. Vtom se zastavil Vlčák a otočil se k Míšovi. „Hele mě něco napadlo. Druhá sloka k té tvé písničce.“
„Tak ukaž:“
Tam v jeskyni,
tam je prý bonanza.
Když jí najdem,
tak to bude senza.
Už ho možná vidím
Sebe neošidím,
Protože se chci bohatým stát.
Pokračování příště
1.díl: Cesta do Čeksasu 2.díl: Zkouška čeksaských pušek 3.díl: Kde budeme spát? 4. díl: Večer pod širákem 5. díl: Bude tábor náš? 6. díl: Úvodní táborák 7 díl: Co pozorovala noční hlídka?, 8. díl: Podivný nález, 9. díl: Jak se vážou autíčka?, 10. díl: V indiánském táboře, 11. díl: Na válečné stezce, 12. díl: Bitva u New Old City, 13. díl: Zázračné vysvobození, 14. díl: Oběd u Algoniků, 15. díl: Sportovní odpoledne, 16. díl: Večerní filozofování nad ohněm, 17. díl: Cesta temnotou, 18. díl: Nový tábor, 19. díl: Těžko na cvičišti, 20. díl: Martinovy kytarové začátky, 21. díl: Kamarád v nebezpečí, 22. díl: Každý den dobrý skutek, 23. díl: Hrdinové Čeksasu – Jak se tábořilo před sto lety?, 24. díl: Před Zlatou hradbou, 25. díl: Na Červené vyhlídce, 26. díl: Proroctví indiána, 27. díl: U nepřátelského tábora, 28. díl: Obsazený tábor, 29. díl: A přeci jsou i koně!, 30. díl: Jezdci zvítězí?. 31. díl: Rokování starších, 32. díl: Tajemství výroby válečné sekery, 33. díl: Jak se zakopaly válečné sekery, 34. díl: Hrátky v bludišti, 35. díl: Odpolední míčové hry, 36. díl: Jak nalézt Orla?, 37. díl: Jako kobylky!, 38. díl: Hijé koníčci!, 39. díl:Indiáni útočí, 40. díl: Konečná bitva o indiánský poklad, 41. díl: Lanová lávka, 42. díl: Horolezecké začátky, 43. díl: Co víte o skautech?“, 44. díl: Legenda o Orowisovi, 45. díl: „Začátek cesty k pokladu“
Další příběhy na mém blogu
Pohádky na mém blogu: Pohádka o (ne)šťastné Třináctce O zakleté královně a kouzelném amuletu (vánoční speciál s pohádkou) |