S čím by se také mělo počítat v Drakeovy rovnici?

Každý, kdo se zajímá o život mimo planetu Zemi, se už jistě setkal se slavnou rovnicí Franka Drakea, která určuje počet komunikaceschopných  mimozemských civilizací.

I přesto se dá předpokládat, že jí mnozí lidé neznají. A tak rovnice, či lépe řečeno vzorec na výpočet mimozemských civilizací vypadá takto:

N= R* x fp x ne x fl x fi x fc x L

• N – předpokládaný výsledek, počet vyspělých inteligentních civilizací schopných mezihvězdné komunikace
• R* – označení přírůstku počtu hvězd v Mléčné dráze za určité období (6 – 40; 10 za rok)
• fp – podíl hvězd, které (podobně jako Slunce) mají okolo sebe planetární systémy
• ne – průměrná hodnota počtu planet v planetárním systému, na kterých panují vhodné podmínky pro život
• fl – poměr z předchozích vhodných planet, na kterých se život skutečně vyvine
• fi – poměr z předchozího, kde život vznikl a rozvíjel se až k inteligentní formě života
• fc – podíl inteligentních forem života, které dosáhly schopnosti aktivní mezihvězdné komunikace
• L – odhad délky existence inteligentní životní formy schopné mezihvězdné komunikace

Nedávno jsem ale v jednom televizním dokumentu zaslechl názory jakýchsi skeptiků, že je třeba tuto rovnici zpřísnit. Například doplnit o podíl planet, které chrání od vesmírného smetí obří planeta, jako například u nás Jupiter. A třeba i o další prvky. Ale já se naopak ptám. Jestliže mnozí vědci chtějí tuto rovnici zpřísnit, co pak by naopak neexistovalo i něco, co by toto zpřísnění zase eliminovalo? Přemýšlel jsem a na něco jsem skutečně přišel.

Jedním z nejdiskutovanějších prvků rovnice je to poslední „L“, čili odhad délky existence inteligentní životní formy schopné mezihvězdné komunikace. Jakožto badatel, který se kromě života mimo Zemi zabývá i archeoastronautikou, mne napadlo, že civilizace se na té či které planetě můžou klidně i opakovat. Jak například řekl jiný velký vědec, Albert Einstein: „Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.“(viz článek „ Přemýšlel Albert Einstein i o archeoastronautice?“). Zde dal tento vědec jasně najevo, že civilizace se podle jeho názoru po sobě můžou skutečně opakovat. Jak jsem psal v úvaze ve svém dalším svém článku „Kolik už bylo na zeměkouli před námi vyspělých civilizací?“, kdyby se čistě teoreticky vyskytovala na Zemi jedna vyspělá civilizace jen každých 650  tisíc let, tak jen od začátku druhohor by se tu mohlo vystřídat až 385 vyspělých civilizací.

A tak se ptám. Co když to tak skutečně chodí i na jiných planetách ve vesmíru? A třeba i tam se můžou civilizace po sobě takto opakovat? Možné to samozřejmě je. A co víc? značně by to mohlo zvýšit i ono „L“ čili délku oněch mimozemských civilizací. Nebo by to rovnou mohlo do rovnice přidat hned další prvek. Já bych byl pro.

 

Zdroj a doporučené články:

Významní vědci se vyslovují pro život ve vesmíru

Přemýšlel Albert Einstein i o archeoastronautice?

Kolik už bylo na zeměkouli před námi vyspělých civilizací?

Rubrika archeoastronautika