Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Byl Buddha potomkem mimozemšťanů?

22. 02. 2015 8:00:13
Možná, že titulek tohoto článku zní trochu komicky, ale jestliže si pročítám legendu o početí Buddhy, musím se ptát, zda by na tom náhodou něco nemuselo být.

Když byla počata Panna Maria, aby se jí později narodil Ježíš Kristus, zjevil se jí anděl Páně a zvěstoval jí, že porodí Ježíše. Není jistě bez zajímavosti, že i matce Buddhy, královně (mimochodem jmenovala se hodně podobně jako matka Ježíšova, Mája), se stalo před jeho početím něco podobného. Té se zas zjevil bílý slon, který ji vstoupil do pravého boku. Královští věštci tento sen vyhodnotili tak, že Mája porodí výjimečného člověka. A skutečně se tak stalo. Siddhárta Gautama, jak se tento princ jmenoval a později vzešel ve známost pod jménem Buddha a stejně jako Ježíš, se i on stal zakladatelem jednoho z nejrozšířenějších náboženství.

Ovšem zarazil mne ten motiv bílého slona. Přesuňme se teď ovšem až na druhou stranu zeměkoule do mexického Monte Albánu. Tam můžeme na stěně jednoho z chrámu spatřit i tento reliéf https://www.pinterest.com/pin/326299935474650125 Jasně na něm rozeznáváme jakéhosi chobotnatce v čelence a s podivnými věcmi. Chobotnatce připomíná též postava vystavená v Antropologickém muzeu v Mexico City. Háček je ale v tom, že v Americe nikdy sloni nežili. Nejspíš tedy jde o zobrazení jejich božstev. Jakých božstev? S chobotem? A nemohlo jít tedy spíš o nějaký dýchací přístroj nějakých astronautů z vesmíru?

Vraťme se ale teď zpátky do Indie. Není bez zajímavosti ani to, že jako slon je vyobrazován i jeden z nejznámějších indických bohů, bůh Ganéša. Navíc má čtyři ruce. Dostáváme se tak tedy zpět v kruhu opět k samotnému početí malého Buddhy? Byl snad i on potomkem těchto bohů, tedy astronautů z vesmíru? Vždyť to byla výjimečná duchovní osobnost.

Zdroj včetně použitých forografií: http://cs.wikipedia.org/wiki/Gautama_Buddha

http://cs.wikipedia.org/wiki/Gan%C3%A9%C5%A1a

Däniken E.: Cesta na Kiribati, Naše vojsko, Praha, 1995

Související články:

Existovaly kolečkové brusle už před tisíciletími?

Tibet z hlediska archeoastronautiky

Záhady a zajímavosti jávského Borobuduru

Byl Prorok Mohamed kontaktérem s mimozemšťany?

Rubrika: archeoastronautika

Autor: Libor Čermák | neděle 22.2.2015 8:00 | karma článku: 17.63 | přečteno: 2108x

Další články blogera

Libor Čermák

Proti obnově mariánského sloupu tedy určitě nejsem!

V době, kdy se z fotek mažou kříže na kostelech, aby se náhodou vyznavači podivných náboženských kultů z ještě nesmyslnějších důvodů neurazili, se může naopak v Praze obnovit úžasná mariánská památka,která možná nemá jinde obdoby.

17.9.2017 v 5:33 | Karma článku: 29.91 | Přečteno: 620 |

Libor Čermák

Pěší výlet kolem Františkových Lázní

V pořadí druhý pěší výlet, který jsem udělal během své dovolené na Chebsku, vedl z Františkových Lázní přes Motýlí dům, přírodní rezervaci SOOS do města Skalná. I to byl velice zajímavý výlet.

14.9.2017 v 8:04 | Karma článku: 11.67 | Přečteno: 340 |

Libor Čermák

Lidice a Libice. Podobnost čistě náhodná?

Historie se opakuje. Říká se, že kdo ji zapomene, bude ji muset prožít znova. Souvislosti, které bych vám dnes nabídl, svědčí o tom, že vše je možná ještě daleko hlubší. A to až přímo záhadné. Lidice a Libice. Co pak vám to říká?

13.9.2017 v 0:13 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 687 |

Libor Čermák

Hrad Vildštejn

V dnešním fotoblogu bych vás rád pozval na jeden z nejstarších českých hradů, a to románský hrad Vildštejn v západočeském městě Skalná. A kupodivu má cosi společného i s Krkonošskými pohádkami.

4.9.2017 v 5:52 | Karma článku: 17.56 | Přečteno: 564 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.53 | Přečteno: 368 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 6.55 | Přečteno: 181 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 8.06 | Přečteno: 258 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 2. Geochronológia a metóda rádioaktívneho uhlíka

Geochronológia - stratigrafia a rádiometrické metódy sú jedným z pilierov evolucionizmu. Aké sú ich predpoklady, problémy a obmedzenia? Aké sú konkrétne pochybnosti o metóde rádioaktívneho uhlíka C-14.

19.9.2017 v 19:43 | Karma článku: 5.76 | Přečteno: 129 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 1. Vedci sú veľmi skeptickí

Hlavné body polemiky svetonázorov. O čom sa diskutuje? Sú nejaké závery z polemík? Články z novej série nájdete v rubrike: Polemiky o evolúcii.

19.9.2017 v 17:12 | Karma článku: 8.61 | Přečteno: 220 |
Počet článků 1702 Celková karma 23.05 Průměrná čtenost 1747

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.