Na kole podél Labe z Nymburka do Čelákovic

Tak jsem si zas po čase vyrazil na cyklistický výlet. Nejdříve jsem tedy dojel vlakem do Nymburka. A tam jsem nasedl na svůj bicykl, na kterém jsem šlapal kolem Labe. A přitom viděl spoustu zajímavých míst.

V Nymburku jsem už byl při svých posledních výletech několikrát. Například, když jsem jel „Na inline bruslích z Nymburka do Libice“ a nebo jsem tu ukončoval svůj loňský výlet Na kole podél Labe. Tak vlastně to bylo takové pokračování a dokončení onoho okruhu, který jsem ve výše uvedeném výletu započal.

Co se týká historie Nymburku, popsal jsem ji také ve výše uvedených odkazech.

Jel jsem tedy po cyklotrase kolem Labe. Tentokrát však po pravém břehu. Občas mne dokonce míjeli i parníky nebo lodě.

Dojel jsem do Kostomlátek. Obce, o nichž je první písemná zmínka z roku 1495 (vláda Vladislava Jagelonského). Tato kaplička, u které jsem si postavil své kolo, byla postavena roku 1896.

Když jsem si to tu vyfotil, opět jsem nasedl na kolo a šlapal dál podél Labe. Tady jsem například míjel jez a malou vodní elektrárnu u Hradíštka.

Dojel jsem do Mydlovarského luhu, kde mne například překvapila menší trampská osada s názvem El Paso. No vida i tady u Labe se nalézají trampské osady.

A o něco dále zřícenina hradu Mydlovar. Podle pověsti ho nechala zbudovat už kněžna Libuše. Ve skutečnosti jsou první písemné zmínky až z roku 1233 (doba vlády Václava I.). Postavit ho nechal pravděpodobně Sezema z Kostomlat a nebo jeho nástupce Mutin. Jednalo se o unikátní hrad s plášťovou zdí. Roku 1420 byl dobyt králem Zikmundem a od té doby byl pustý.

Já jsem dojel až pod samotnou zříceninu. Zde jsem svoje kolo zaparkoval v tiché obavě, aby mi ho tu někdo neukradl a šel jsem si prohlédnout zříceninu. I když pravda, v botách pro nášlapné pedály se přeci jen po kopcích v lesích hůře chodí. Hrad jsem si vyfotografoval a pokračoval zpět k Labi a pak dál. Za nedlouho cyklotrasa odbočuje k obci Ostrá. Zde je nejprve toto jezero s kempem.

A hned za ním středověké městečko Botanicus. Své kolo jsem zaparkoval před areálem a šel si prohlédnout středověké město. Byl jsem tu sice už jednou, a to cca před osmi lety, kdy jsme sem jeli na oddílovou výpravu s dětmi z našeho turistického oddílu. Ale tentokrát jsem si to tu chtěl projít bez starostí o děti.

V celém areálu je dokonce možné si vyzkoušet celou řadu středověkých řemesel (výroba svíček, provazů, rýžování zlata, tvorba ručního papíru a mnohé dalších.

Já osobně jsem si tu například zkusil vlastnoručně vyrazit měděnou minci.

Také jsem si tu došel na oběd ve středověkém stylu. Ale pozor! Neplatí se tu obyčejnými českými korunami!. Když si tu chcete něco koupit nebo vyzkoušet, platí zde speciální groše, které se nejprve musí u pokladny vyměnit v poměru 1 groš za 10 korun.

Je tu i nádherná zahrada s květinami a dokonce i s bludištěm.

A také celá řada nejrůznějších zvířat.  

Když jsem si celý areál Botanicus prošel vrátil jsem se zpět ke svému kolu a vyrazil podél Labe dál.

Například jsem dorazil do chatové osady Řehačka. Sice jsem trochu při projížďce touto osadou zabloudil. A tak jsem si řekl, že se někoho zdejšího zeptám, kudy dál. Když jsem konečně na někoho narazil, v tu chvíli jsem slyšel: „Ahoj, Libore“. A oni to kluci, kteří bydlí v našem městě. Mají tu chatu. Vida, jak je ten svět malý. Poradili mi. A Já se opět dostal k Labi.

A tak jsem se dostal do Čelákovic. Po tomto mostě jsem ráno jel vlakem do Nymburka. Pokud tento výlet dobře dopadne. Měl bych z druhé strany odtud jet i zpátky domů.

Ale teď jsem pokračoval dál a přijel do Káraného. Tato obec je známá především svými zdroji pitné vody. A tady se dokonce kdysi vyráběla známá limonáda Káranka.

A dojel jsem k Jizeře. Vzpomněl jsem si přitom na svůj jarní cyklistický výlet „Na kole podél Jizery“.

Po mostě jsem přejel Jizeru a v lese mezi Novým Vestcem a Starou Boleslaví mne učarovala takováto roubená hájovna.

Po modré turistické značce jsem se dostal až do parku Houšťka, kam jsme jako děti jezdívali s rodiči na poutě. Dnes je zde vybudován asfaltový okruh jak pro kola, tak pro inline brusle. Okruh je v rovině, a tak se dá na něm dobře jezdit i na kolečkových bruslích. Tak to má být. Pokud někdo někde vytvoří inline stezku, která nevede v rovině, ale do kopečků (viz např. Horská túra přes Dlouhé stráně), tak vám můžu garantovat, že se tam moc inlinebruslařů nepohrne. Ale to není případ tohoto místa. Tady je to tak, jak to má být.

Z dálky jsem si ještě vyfotil poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Až k němu jsem však nedojel, neboť v loňském roce jsem u něj byl dokonce hned dvakrát. Nejprve při výletě „Pěšky z Kbel do Staré Boleslavi“ a krátce na to i na cyklistickém výletě „Na kole podél Labe“. Tam jsem se také Starou Boleslaví zabýval podrobněji.

Já jsem měl tentokrát namířeno někam jinam. Po mostě jsem přejel Labe a namířil si to k zámku Brandýs nad Labem . Vloni jsem se tam nedostal, neboť jsem tu byl krátce po povodních. Ale tentokrát  jsem se tam dostal.

Brandýs nad Labem vznikl na důležité zemské stezce. Nejprve zde bylo strážiště a potom tvrz. V druhé půlce 15. století byl v držení Jana Tovačovského z Cimburka, jenž tvrz přestavěl na hrad a přenesl sem i správní centrum svého panství. Další z jeho majitelů Kornrád Krajíř z Krajku se jako přívrženec jednoty bratrské účastnil povstání proti císaři Ferdinandovi I. Proto zde bylo jeho panství zkonfiskováno. A tak se zámek stal mezi lety 1547-1860 majetkem královské komory a venkovským sídlem rodu Habsburků. Pobýval zde jak Ferdinand I, Maxmilián II. i Rudolf II. Vždyť ve filmu Císařův pekař – Pekařův císař můžeme vidět, jak Rudolf II odjíždí právě do Brandýsa.

Tehdy také probíhala přestavba zámku na honosné renesanční sídlo, z čehož se dochovala nádherná sgrafitová výzdoba. Čímž zámek dostal prakticky dnešní vzhled. Od roce 1732 byl zámek ještě barokně a novogoticky upravován. V roce 1813 se zde sešli tři panovníci: rakouský císař František, pruský král Vilém III. a ruský car Alexandr I.. Připravovali zde úder proti Napoleonovi. Posledním habsburským majitelem zámku byl rakouský císař Karel I. Ten v Brandýse a ve Staré Boleslavi pobýval už od mládí kdy sloužil ve zdejším pluku. V roce 1919 zámek připadl československému státu. V roce 1995 ho obdrželo do svého majetku v roce 1995 město. Zámek byl zrekonstruován a v roce 2002 zpřístupněn veřejnosti. Hezký je i park. Určitě bych se chtěl zmínit o stádu koz, které žijí ve zdejším příkopu.

Park, nádvoří i okolí zámku jsem si prošel a z fotek vytvořil speciální fotoblog „Zámek Brandýs nad Labem“.

Tak a odtud jsem se vydal na poslední etapu tohoto výletu. Po dřevěné rampě jsem sjel zpět k Labi a odtud si to zamířil směr Čelákovice. Po stejné cestě, kudy jsem jel vloni „Na kole podél Labe“

Spatřil jsem odtud například soutok Jizery a Labe.

A konečně jsem se dostal až do Čelákovic. Na nádraží jsem si oddychl, protože vlak mi jel skutečně jen asi za pět minut. Jinak bych tu musel čekat na další vlak a z něj dokonce ještě přestupovat. V nohou mám přes čtyřicet kilometrů na kole, o čemž si myslím, že to není úplně zas tak málo.

 

Použité zdroje:

Wikipedie, místní informační tabule, odkazy uvedené v článku

Reportáže z dalších výletů:

81: Pěší výlet středním Posázavím

80: Pěší výlet přes Liteň, Bacín a Tetín

79: Pešky z Panenského Týnce do Třebízi

78: S bruslemi z Petřína na Bílou horu

77: Pěší výlet z Hostivaře do Průhonic

76: Pěší túra po stopách brdského vládce Fabiána

75: Na kole podél Jizery

74: Pěší výlet po Sedlčansku

73: Pěší výlet v okolí Nižboru

72: Pěší výlet po Říčansku

71: Pěší výlet po severním okraji Prahy

70: Pěší výlet kolem Kouřimi

1-69: v rubrice výlety a tramping

rubrika: Cyklistika