Beton. Že by technologie z dávnověku?

Beton je jeden z nejpoužívanějších stavebních materiálů současné doby. Neobejde se bez něj téměř žádná stavba. Jeho původ je však zahalen zvláštním tajemstvím.

Setkal se s ním snad každý, kdo někdy něco stavěl. Kdo se v betonech trochu vyzná, ví, že jeho namíchání je celá věda. Musíte mít správný poměr cementu, kameniva a vody (a případně dalších přísad). A to tak, abyste se dostali na tu konkrétní situaci potřebnou pevnost. A právě ta v tlaku je značná. A to samé platí i o pevnosti v tahu a ohybu i když tam je menší. A tak ji stavbaři pomáhají ocelovou drátěnou výplní, čímž vznikne známý železobeton. Když už jsme u pevnosti betonu, není jistě bez zajímavosti, že tento materiál stále tvrdne. Hodnotu pevnosti, na kterou je počítán, dosáhne zhruba po měsíci od svého namíchání. Na rozdíl ale od jiných věcí, tak čím je beton starší, tím je pevnější. Ale to není ještě jeho konečná pevnost. Čím to je, to se pořádně ještě neví. A stejně tak záhadný je i jeho původ. Moderní civilizace tento materiál používá zhruba od 18. století. Jenomže se jedná o něco, co už tu kdysi dávno bylo a teď to bylo jen znovu objeveno.

Beton totiž užívali i staří Římané. Ti na jeho míchání používali hlavně pálené vápno smíchané z vodou a sopečným popelem. I přesto, že tehdejší beton měl zhruba desetkrát mešní pevnost, než beton dnešní, vydržel kolikrát v překvapivě dobrém stavu, a to třeba až do současnosti. Svědčí o tom celá řada známých římských staveb, na který byl použit. Například:

Chrám Concordie

Jedná se zřejmě o vůbec nejstarší památku v Římě, o které víme, že na ní byl použit beton. Chrám vznikl v roce 367 před naším letopočtem na západním konci římského Fora Romana. Má částečně vybetonovaný podstavec, který byl zhotoven v době jeho první rekonstrukce v letech 121 před naším letopočtem (http://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1m_Concordie)

Římský Panteon: 

Úžasná stavba, která byla postavena 27 let před naším letopočtem. Jeho centrem je obrovská aula, která je zakryta velkou betonovou kupolí o průměru 43 metrů. Ta je současně největší kupolí na světě, která byla postavena v době starověku. Silný architektonický efekt jí dodávají především pravoúhlé kazety, jež navíc mají tu vlastnost, že celou kupoli odlehčují. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Pantheon )

Cestiova pyramida

Tato pyramida v Římě byla postavena  v letech 18 - 12 před naším letopočtem jako náhrobek pro lidového tribuna Gaia Cestia Epula. I ta je postavena z betonu, který je pokryt je mramorovými deskami. Její výška 27 m je vyšší než její šířka 22 m, a tak svým tvarem připomíná pyramidy núbijské. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Cestiova_pyramida).

Koloseum

Asi nejznámější starověká stavba v Římě. Jeho stavba začala mezi roku 70 a 72 našeho letopočtu. Tento jedinečný amfiteátr dokázal pojmout až padesát tisíc sedících diváků, čímž může konkurovat i nejmodernějším fotbalovým stadionům. A během několika minut bylo i možné zdejší arénu zatopit vodou.

Římané beton hojně využívali i ke stavbám technickým, jako jsou například akvadukty a nebo přístavy. Ale kupodivu nebyly první kulturou, která tuto technologii použila. Ve svém článku „Starověký Řím z pohledu archeoastronautiky“, jsem navrhl hypotézu, že staří Římané mohli tuto technologii převzít od Egypťanů. Vždyť například doba stavby římského Panteonu v roce 27 před naším letopočtem, který zahájila římský betonářský boom, souhlasí s dobou, kdy byl Egypt připojen k Římské říši. A podle některých hypotéz právě Egypťané uměli vyrábět umělý kámen. Dle profesora doktora Josepha Davidovitse – (viz Wikipedia)  byly takové kameny, jako se například používaly na stavbu pyramid, ulity z podobného materiálu jako beton. A aby tomu nebylo málo, v jednom z kamenů z pyramid Davidivits skutečně nalezl zalitý lidský vlas, který by se do obyčejného přírodního kamene nemohl dostat.  Kromě toho na ostrově Sehel nedaleko Asuánu nalezl egyptolog Charles.E. Wilbour stélu, na které je popsán postup na výrobu umělého kamene. Tuto technologii prý měl ve snu sdělit staroegyptský bůh plodnosti a stvořitel všeho živého Chnum faraónu Džoserovi, staviteli první pyramidy.

Jenže věc je ještě složitější, neboť technologie podobná betonu byla objevena ještě u starších staveb. Například v Srbsku, na břehu Dunaje, byla objevena podlaha z betonu u jednoho z pravěkých domů. Tento dům stál v období cca 5600 let před naším letopočtem. Ale pojďme ještě dál do historie. Betonu podobnou podlahu měla i stavba, která byla nalezena v Izraeli, v jižní Galilei. Doba původu cca 7000 let před naším letopočtem. A aby tomu nebylo málo, tak i u nás v Čechách je známo místo, kde se ve velkém množství těžil vápenec už v době 6000 let před naším letopočtem. Je to skála „Bílý kámen“, která se nalézá nad městem Sázava. Já jsem jí například navštívil během svého výletu „Po magických místech kolem trampské řeky“

A tak je vidět, že je to opět jedna z těch technologií, která pochází odněkud z dávnověku a která byla lidstvem několikrát zapomenuta a pak zase objevena. Kdo tuto technologii objevil? A nebo ji spíš lidstvu někdo předal? Co když ony staroegyptské báje o Džosérovi jsou pravdivé a skutečně to byly ony bytosti, které staré civilizace považovaly za svoje bohy?

 

Použité zdroje:

wikipedie a odkazy použité v článku

http://vtm.e15.cz/zahada-trvanlivosti-rimskeho-betonu

http://www.emefej.cz/historie-betonu

fra: Tajemství stavby pyramid, článek v Magazínu 2000 záhad číslo 11, ročník 2014, Nakladatelství a vydavatelství Etna

Starověký Řím z pohledu archeoastronautiky

http://magdalenazachardova.pise.cz/55-umeli-egyptane-vyrabet-umely-kamen.html

použité foto: wikipedie

Související články:

Kde jsou trhliny nové teorie o stavbě pyramid?

Je to prastará přehrada nám předešlé civilizace?

Existovaly kolečkové brusle už před tisíciletími?

Zlato z hlediska archeoastronautiky

Končí už záhada egyptské sošky z britského muzea?