Kde by byl ve vesmíru možný život?

Je planeta Země jediným známým ostrovem života ve vesmíru? Zatím ano, ale už teď známe minimálně dvacet konkrétních exoplanet, kde by se život mohl teoreticky vykytovat také.

Jo to úžasné, jak naše znalosti o vesmíru v posledních letech pokročily doslova mílovými kroky. Takřka každou chvíli oznámí vědci objev nějaké nové zajímavé exoplanety, která obíhá některou z cizích hvězd. Dokonce minulý týden se jich, díky nových dat s programu Kepler, rozrostl rovnou o sedm set. A z této nové skupiny jsou hned čtyři, které jsou, co se týče svojí velikosti do 2,5 Zemí a zároveň obíhají v tzv. zóně života své centrální hvězdy. A aby tomu nebylo málo, se svojí troškou do mlýna přispěchali i evropští astronomové, kteří ohlásili objev osmi nových exoplanet o hmotnosti 4 -10 zemí, z nichž tři obíhají v obyvatelné oblasti. Dnes už tedy známé dohromady téměř 1800 exoplanet. Z čehož víme že dvacet z nich by teoreticky mohlo splňovat kritéria pro výskyt nám známého života. Musí se jednat o menší tělesa, která nejsou plynná, ale můžou mít pevný povrch. Uran, nejméně hmotná obří plynná planeta ve sluneční soustavě má hmotnost cca 15 zemí, tak musíme hledat tělesa maximálně do hmotnosti10 Zemí. Zároveň musí obíhat svojí hvězdu v tzv. zóně života, což je oblast, kde by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Pokud najedeme takovéto planety, mají potřebné vlastnosti pro výskyt života.

Já o takovýchto planetách píšu pravidelně, vždy, když se objeví nějaká nová. Ale vzhledem k nejnovějším aktualitám z této oblasti jsem usoudil, že je do tohoto článku pro přehled napíšu všechny společně, včetně jejich vlastností. Tak tedy tady jejich seznam:

G l i e s e   5 8 1 g

To je těleso, které na podzim roku 2010 vyvolalo rozruch, neboť se jednalo o první objevenou planetu tohoto druhu. A tak se domnívám, že se jedná o největší astronomický objev toho roku. Učinil ho tým z kalifornské univerzity v Santa Cruz. Planeta se nalézá ve vzdálenosti 0,15  astronomických jednotek od své centrální hvězdy, 20 světelných let vzdálené Gliese 581. Jeden její oběh se rovná 36,5 dne. I přesto, že je její vzdálenost od své hvězdy je zhruba třetinová, než vzdálenost Merkuru od Slunce, tak, podmínky, které panují v okolí Gliese 581, můžou v této vzdálenosti být příhodné pro přítomnost vody v kapalném stavu. Toto nově objevené těleso je zhruba 3 - 4 x hmotnější než naše Země a co je nejdůležitější, má kamenný povrch. A i přesto, že její průměrná teplota je odhadována na -31 až -12 stupňů Celsia, je zde velká naděje, že zde na některých místech můžou být podmínky pro příjemný život, jaký známe my, zde na Zemi. Planeta totiž má vázanou rotaci a oběžnou dobu, takže ke své hvězdě nastavuje stále jednu svojí polovinu. Znamená to, že na té straně, kde je stále noc, panují podmínky hluboko pod bodem mrazu. Naopak přivrácená strana je bičována paprsky centrální hvězdy neustále, a tak zde můžou panovat naopak hodně vysoké teplotní podmínky. Ale poblíž hranic obou polokoulí se však vyskytuje jakási „mezioblast“, kde se teplota může udržovat na pozemských hodnotách. A vzhledem k tomu, že těleso je zhruba 3-4krát větší než Země, nemusí být celková rozloha této oblasti nijak zanedbatelná. Takže potencionální podmínky pro život zde panovat můžou, a to na nemalé části planety.

Další info v článku: Planeta s podmínkami pro život objevena!

G l i e s e   5 8 1 d

V planetární soustavě Gliese 581 byly dosud objeveny ještě další planety. Hned po předchozí planetě má oběžnou dráhu Gliese 581d. I o této planetě se uvažuje jako možné nositelce případného života Její vzdálenost od centrální hvězdy je cca 0,22 astronomických jednotek a jeden její oběh trvá 67 dní. Objevena byla týmem ze ženevské observatoře v dubnu 2009. Planeta se vyskytuje na vnějším okraji obyvatelné zóny Gliese 58, ale její vzdálenost z ní dělá něco, jako zdejší Mars, neboť množství energie, které na ni ze své centrální hvězdy dopadá, je ve srovnání ze Zemí zhruba 30procentní. Je zhruba 6krát či dokonce více hmotnější než Země, a tak se zřejmě jedná o těleso velikostí něco mezi Zemí a Uranem.

Další info v článku: Planeta s podmínkami pro život objevena!

Právě se nalézáme ve vzdálenosti 36 světelných let od Slunce, a to v souhvězdí „Plachty“. Tam se nalézá hvězda – oranžový trpaslík o hmotnosti 0,7 Slunce. Její název je  HD 85512. Tuto hvězdu ve vzdálenosti 0,26 astronomické jednotky, což je asi 40 milionů kilometrů - o něco blíž než je Merkur vůči Slunci, obíhá kamenná planeta o hmotnosti 3,6násobku  Země. Svojí hvězdu oběhne za 58 dní. Ale vzhledem k tomu, že HD 85512 je chladnější než Slunce, odpovídá tato vzdálenost vnitřnímu okraji obyvatelné zóny, tedy oblasti, kde by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Tento jedinečný objev se uskutečnil v roce 2011 díky spektrografu HARPS, který je součástí dalekohledu Evropské jižní observatoře v Chile. Jeho objevitelem je tým astronomů z USA, Německa a Švýcarska (L. Kaltenegger, S. Udry a F. Pepe). Jedná se o další objevenou  exoplanetu, podobnou Zemi, kde by teoreticky mohly být podmínky pro život. Vše však záleží na tom, jaké je složení atmosféry a zda se i na této planetě skutečně nalézá voda. Zdroj: (www.exoplanety.cz/2011/08/hd-85512-b)

Další info v článku: Nové naděje na mimozemský život

http://www.exoplanety.cz/2011/11/gj-667c-chttp://www.tyden.cz/rubriky/veda/vesmir/astronomove-nasli-obyvatelnou-planetu-se-dvema-tetami_218580.html)

Další info v článku: Objevy planet v zóně života se množí

V roce 2012, se ozval astronom Philip C. Gregory z kanadské University of British Columbia, že u výše zmíněné objevil celkem šest až sedm planet. Reakce kolegů vědců byla nejprve negativní. Byl kritizován za to, že údajně nepoužil všechna dostupná data, že takovýto systém může být nestabilní a že studie není dotažena do konce. Jenomže v roce 2013 se stal obrat. Astronomové použili nová data z HARPSu, a jeho objev potvrdili! Takže tu máme jeden z nejvíce početnějších planetárních systémů, jaký kdy byl dosud ve vesmíru objeven. A co víc, tři z těchto planet, jak také Gregory správně předpokládal, se nalézají v tzv. obyvatelné zóně hvězdy GJ667c. Jednou z nich je v pořadí čtvrtá planeta v této soustavě „GJ 667cf“. Svojí pozicí v obyvatelné zóně hvězdy nejvíce odpovídá naší Zemi, neboť rovnovážná teplota by zde mohla pohybovat kolem 0 stupňů celsia. Planeta je zhruba jen 2,7krát hmotnější než naše Země a svojí hvězdu oběhne za 39 dní.

Další info v článku: Tři obyvatelné planety v jednom hvězdném systému

Tři obyvatelné planety v jednom hvězdném systému

http://www.exoplanety.cz/2011/12/kepler-22bhttp://www.novinky.cz/veda-skoly/252603-prvni-planeta-v-obyvatelne-zone-se-jmenuje-kepler-22b.html?ref=ostatni-clanky)Objevy planet v zóně života se množí

G l i e s e   1 6 3  c

Je to druhá planeta v pořadí u hvězdy Gliese 163 a byla objevena v srpnu 2012. Nalézá se ve vzdálenosti 50 světelných let v souhvězdí Mečouna a víme o ní to, že oběhne svojí hvězdu jednou za 26 dní. Je to cca jen nějakých 20 milionů kilometrů (pouhá třetina vzdálenosti Merkuru). Ale vzhledem k tomu, že se jedná o červeného trpaslíka, tedy o hvězdu oproti našemu Slunci, daleko chladnější, odpovídá zde tato vzdálenost vnitřnímu okraji zóny života. Tato planeta je typu „superzemě“, která má zhruba dvakrát větší poloměr než naše planeta,  dostává od své hvězdy zhruba o 40 procent více energie, než naše planeta od Slunce. Ale pořád by to ještě mělo být těleso, kde by se mohla nalézat voda v kapalném stavu a tím pádem, by tu mohlo být prostředí vhodné k životu. Bude tu jen o něco tepleji než na naší Zemi. Tento nový objev byl představen na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Pekingu. (zdroj: http://www.exoplanety.cz/2012/08/30/gliese-163 a http://phl.upr.edu/press-releases/ahotpotentialhabitableexoplanetaroundgliese163.

Další info: Byl potvrzen objev další obyvatelné planety

http://www.exoplanety.cz/2012/11/08/hd-40307-g

Další info: V planetární soustavě HD 40307 se možná ukrývá život

Letíme Mléčnou dráhou a najednou se dostaneme do vzdálenosti asi 1200 světelných let od Země. Přitom jsme v prostoru, jehož sektor se nalézá v souhvězdí Lyry. Tady se nachází oranžový trpaslík s poloměrem cca 0,6 Slunce. Zkoumali ho vědci z NASA pomocí kosmického dalekohledu Kelper, a tak je hvězda pojmenovaná  Kepler-62. Protože je spektrální třídy K, je o něco chladnější než naše Slunce. To však by případné existenci života zásadně nevadilo. Jediný rozdíl od pozemských podmínek je ten, že se zde zóna života nalézá o něco blíž, než u nás. A právě díky dalekohledu Kepler bylo zjištěno, že hvězdu obíhá minimálně pět planet, jejichž velikost se od naší domovské planety nijak zásadně neliší. Žádná z nich nemá větší průměr než pouhý dvojnásobek Země! Znamená to jedno. Mezi naší domovskou planetou a největší dosud objevenou planetou v této soustavě je jen takový poměr velikostí jako mezi Marsem a Zemí. A tak si zkusme tyto nově objevené planety alespoň trochu přiblížit. Zatímco první tři planety hvězdy Kepler-62 jsou namačkány na sebe ve vnitřní části, teď se zde konečně vyskytuje větší mezera. A to až do vzdálenosti 0,43 astronomické jednotky, což je v porovnání se sluneční soustavou vzdálenost, jež zhruba odpovídá planetě Merkur. Ale protože jsme u chladnější hvězdy, než je Slunce, nalézáme se zde už ve vnitřní části obyvatelné zóny. A právě zde jednou za 122 dnů obíhá Kepler-62e. Planeta je 1,6krát větší než Země, a tak je docela pravděpodobné, že obdobně jako naše domovská planeta bude mít pevný povrch, na němž by mohla téct kapalná voda. Planeta je o něco teplejší než Země. Ale zas ne tak moc, protože vědci označují zdejší podmínky jako „havajské“. Pro nás je však důležité, že zde máme dalšího planetárního kandidáta na případný výskyt potencionálního mimozemského života. A co je více než zajímavější, v této soustavě se nejedná o jediný případ!

Další info: Planetární soustava Kepler-62- další místo s možným životem

I pátá planeta této hvězdy se také nalézá v obyvatelné zóně této hvězdy. I když trochu dále, neboť vědci zdejší podmínky srovnávají s těmi na Aljašce. Tato planeta obíhá ve vzdálenosti jako je zhruba Venuše od Slunce. Ovšem jeden její oběh trvá skoro stejně jako náš pozemský rok. Nadějná je zde i velikost tělesa, která činí pouze 1,4 velikost naší Zeměkoule. I když se jedná o něco studenější planetu, šance, že by zde mohlo něco žít je stále značná.

Planetární soustava Kepler-62- další místo s možným životem

http://www.exoplanety.cz/2013/04/18/kepler-69

Další info: Předvánoční příděl obyvatelných planet

http://www.openexoplanetcatalogue.com/system.html?id=Kepler-296+chttp://www.exoplanety.cz/2014/02/28/analyza-pres-700-potvrzenych-exoplanet-od-keplera

http://www.openexoplanetcatalogue.com/system.html?id=Kepler-174+dhttp://www.exoplanety.cz/2014/02/28/analyza-pres-700-potvrzenych-exoplanet-od-keplera

http://www.openexoplanetcatalogue.com/system.html?id=Kepler-298+dhttp://www.exoplanety.cz/2014/02/28/analyza-pres-700-potvrzenych-exoplanet-od-keplera

http://www.openexoplanetcatalogue.com/system.html?id=Kepler-309+chttp://www.exoplanety.cz/2014/02/28/analyza-pres-700-potvrzenych-exoplanet-od-keplera

http://www.exoplanety.cz/2014/03/04/gj180-gj422-gj682

http://www.exoplanety.cz/2014/03/04/gj180-gj422-gj682

http://www.exoplanety.cz/2014/03/04/gj180-gj422-gj682

To je atlásek! Minimálně dvaceti planet s možným výskytem života. A to je jen minimální zlomek toho, co se může v Mléčné dráze vyskytovat. K tomu navíc musíme připočítat tu jednu planetu, o které to víme stoprocentně, tedy Zemi. Má ještě vůbec význam v takovémto bohatém exoplanetárním spektru prohlašovat, že jsme jediný známý ostrov života ve vesmíru? Domnívám se, že s novými objevy už takovýto postoj postrádá jakýkoliv smysl.

Naopak nedávno se nechal slyšet významný americký astronom Seth Shostak, že je pravděpodobné, že do roku 2040 na mimozemšťany skutečně už narazíme. „Tady platí Moorův zákon, podle něhož se kapacita našich počítačů každý rok a půl zdvojnásobí. Do roku 2040 lidé prozkoumají asi dva milióny hvězdných systémů. To je opravdu dost na to, aby se nějaký závratný objev skutečně podařil.“ (http://www.novinky.cz/koktejl/328654-do-roku-2040-pry-lide-narazi-na-mimozemstany.html)

Já tvrdím, že toto zjištění by zcela určitě upgradovalo celou naší pozemskou civilizaci po stránce vědecké i filozofické. A vyžádalo nejen u některých, v tomto směru stále skeptických, lidí úplnou změnu v myšlení. A kromě toho lidé zjistí, jak jsou naše rozdíly a problémy nepatrné v porovnání s tím vším, čemu říkáme vesmír. Už aby to bylo.

Související články v rubrice Vesmír a život v něm