Pěší výlet po severním okraji Prahy

Tak to vypadá, že zima se odporoučela. A tak je na čase, abych se opět vydal na nějaké ty pěší toulky. Na rozcvičení jsem si vybral sever Prahy, kde je plno přírodních památek a dalších zajímavých míst.

A tak jsem nasednul do MHD a nechal se jí odvézt do Tróji k zoologické zahradě. Do ZOO jsem tentokrát nešel, i když by to jistě bylo zajímavé. (více info v článku Inlajnový výlet okolo Tróji do Stromovky, když jsem se kolem pohyboval také). Jednak proto, že už jsem tam několikrát byl a také proto, že by mi pak už nevyšel čas na další místa, které jsem chtěl dnes vidět. A tak jsem si alespoň vyfotografoval sochu surikat, kterou vytvořila v roce 2005 sochařka Veronika Richterová.

A tak jsem prošel i kolem Trojského zámku (viz též Cyklistický výlet z Prahy do Mělníka, když jsem kolem něj jel také). Tato barokní stavba byla postavena v letech 1679-85, kdy si ho nechal zbudovat hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka jako svoje letní sídlo. Na přelomu 17. a 18. století vznikla i rozsáhlá francouzská zahrada kolem. Dnes je zámek využíván Galérií hlavního města Prahy jako muzeum českého malířství 19. století.

Trojský zámek mám vyfotografovaný zepředu, ale já jsem si ho chtěl vyfotografovat i i z druhé strany. A tak jsem vstoupil do areálu botanické zahrady, kde od vinic jsou nádherné výhledy jak na zámek,

tak na celou jeho francouzskou zahradu.

V areálu botanické zahrady jsem si ještě vyfotografoval barokní kapli sv. Kláry, kterou nechal v roce 1695 postavit hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka, již zmíněný stavitel a majitel Trojského zámku.

Já jsem zde pak nastoupil na zelenou turistickou značku a po ní pokračoval dál. Začal jsem stoupat do svahů zdejších strání, kde jsem narazil na první přírodní památku na této cestě. Pustá vinice v přírodní rezervaci Havránka, jak už název napovídá, kdysi skutečně sloužila k pěstování vinné révy. Dnes se tu nachází původní vřesoviště tvořené buližníky a břidlicemi. A je tu hezký rozhled.

Cesta pak pokračuje dál a já dříve než dojdu k Sídlišti Bohnice, narazím na další zajímavé místo, na Velkou skálu. Jedná se o starohorní buližníkový hřeben, jenž zde vystupuje z kopce. Na mne tak zapůsobil, že jsem z fotografií zde pořízených udělal speciální fotoblog pojmenovaný jako „Velká skála“.

Poté jsem přešel hlavní silnici a vešel do Čimického háje. Je to příjemné vycházkové místo plné dětských hřišť stezek pro pěší i cyklisty. Opět je zde i řada skalek, vystupují z kopce.

A toto je vůbec nejstarší strom z Čimického háje, dub letní u zdejší hájovny, jehož stáří se odhaduje na 300 let.

Když jsem prošel Čimický háj, ocitl jsem se na kraji Kobylis. A nad nimi se tyčí velice zajímavý vrch. A tam jsem měl namířeno. Vrch Ládví je se svými 359 metry nad mořem velice zvláštní kopec. V druhohorách, cca před 98 miliony let, když se na značné části Prahy rozkládalo mělké tropické moře, byl tento vrchol ostrovem. Tvoří ho hlavně buližník, který vznikal před více než 600 miliony lety na dně dalšího, tentokrát předprvohorního moře. Z té doby se tu například zachovaly tzv. přílivové kapsy s balvany. Tyto přílivové kapsy byly odhaleny díky lomům, ve kterých se před časem těžil buližník. Dnes jsou tu hřiště a nebo ohniště trampíků.

Ládví je významné ještě z dalšího hlediska. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších nalezišť středního paleolitu, které dokazuje, že osídlení Čech tu bylo i v této době, která zahrnuje období před 300 tisíc -40 tisíc let před naším letopočtem. Podle dalších hypotéz tu mohli žit i předkové člověka i před miliony let.

Dnes je tu hlavně lesopark zvaný „Ďáblický háj“ se stezkami pro pěší i cyklisty a s hřišti pro děti. Jeho součástí je i tato geodetická věž.

Když jsem se tu procházel, opět jsem tu pořídil řadu fotografií, ze kterých jsem uděl speciální fotoblog s názvem „Ládví – málo známý magický vrch v Praze“.

A tak jsem došel až k ďáblické hvězdárně, která se nalézá na skalním výběžku tohoto zvláštního kopce. Postavena byla v padesátých letech. Pro veřejnost byla otevřena v roce 1956. Dnes je součástí Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. A tak s planetáriem (viz článek „Inlajnový výlet okolo Tróji do Stromovky“ a petřínskou hvězdárnou (viz článek „Výlet Prahou z Holešovic na Petřín“, tvoří jakýsi trojúhelník astronomických center v Praze.

Já jsem si pak došel na oběd do restaurace, která se nalézá nedaleko odtud. V televizi tu zrovna šlo sledovat jedny z posledních závodů letošní zimní olympiády v Soči, a tak jsem měl oběd ještě takto sportovně zpestřený. A pak jsem přešel na žlutou turistickou značku, která vede po úpatí vrcholu Ládví. Byl jsem tu ale už jednou, a to v roce 2011, když jsem se sem rozjel prozkoumat jeden záhadný jev, který se tu tehdy vyskytl. Přímo na úpatí kopce se tu totiž na přelomu července a srpna 2011 objevil jeden z řady záhadných obrazců v obilí. Tehdy jsem si ho prošel vyfotografoval a své fotky a postřehy jsem zveřejnil jednak na svých webových stránkách – na adrese http://cermak.libor.sweb.cz/ccpraha8.htm a i na svém blogu v článku „Srpen ve znamení kruhů v obilí“. Bylo to v těchto místech pod stožáry, které zobrazuje poslední obrázek. Je odtud nádherný výhled na Říp a další kopce Českého středohoří, který odtud už obdivoval například i Karel Hynek Mácha.

Já jsem pak pokračoval až do Dolních Chabrů, kde se nalézá další zajímavost - jeden z nejznámějších českých menhirů, a to cca 1,5 metrový menhir v Ládevské ulici. I zde jsem byl v roce 2011, když jsem navštívil výše zmíněný agrosymbol. Tenkrát jsem zde dokonce potkal starší ženu, která bydlí v domku, jenž přímo s menhirem sousedí. Jak jsem  od ní dozvěděl, tak dle jejich informací je menhir starý 5 tisíc let a podle některých výzkumů možná až 7 tisíc let. Před několika lety tu byl náhodou, když zde kopali telefonní přípojku, nalezen ještě druhý podobně veliký menhir a třetí, menší kámen. Jejich původ i význam zůstává stále záhadou. Je snad zodpovězením na tuto kamennou hádanku fakt, který mi také sdělila ona paní, že o zimním slunovratu vychází Slunce z pohledu menhiru přesně nad vrcholem Ládví? Tentokrát jsem tu ženu tady nepotkal, a tak jsem se tu alespoň vyfotografoval.

Jak je i díky menhiru vidět, Dolní Chabry jsou území, které je osídleno od nejstarší doby.  Byly zde nalezeny pozůstatky snad každé významnější pravěké kultury. V okolí Hrušovanského náměstí, na kterém stojí i tato zvonice z roku 1902 bylo dokonce odhaleno germánské sídliště obývané cca od začátku letopočtu až do roku 400. První historický záznam o samotné obci je datován k roku 1092. Ve 12. století byl pak postaven i románský kostelík Stětí svatého Jana Křtitele.

Já jsem pak pokračoval podél hlavní silnice až k Čimicím, kde jsem se napojil na další žlutou značku, která mne zajímavým stromořadím dovedla až do Drahanského údolí.

Když jsem přišel do údolí k Drahanskému mlýnu, nejprve mne tu přivítaly takovéto rozeklané vrby.

A hned kousek od nich mne potěšilo, že i dnešní děti si umí hrát v přírodě s klacky a větvemi. Protože jsem tu narazil na takovýto proutěný přístřešek. Hračky, které tu visely, toho byly jasným dokladem.

Samotné Drahanské údolí je romantické místo plné chat.

A protéká jím Drahanský potok, který na řadě míst vytvoří takovéto hezké jezy.

A podél něho jsem se dostal až k Vltavě. Tudy prochází cyklostezka, po které jsem i já před časem jel, když jsem podnikl „Cyklistický výlet z Prahy do Mělníka“. Potěšilo mne, že i s tímto pěkným únorovým počasím tu už bylo docela dost cyklistů. A nejen jich. Potkával jsem tu i inlinebruslaře, což mne potěšilo ještě víc, protože jsem velký příznivec inlajniového bruslení (viz rubrika Inline bruslení).

Turistická stezka však nevede přímo po cyklostezce, ale pár metrů mimo, pod skálami, které se jmenují Zámky. Horniny, které ji tvoří (většinou břidlice), vznikaly před více než 640 miliony lety a jedná se tak o jedny z nejstarších hornin na území hlavního města Prahy.

A aby tomu nebylo málo, tak v době před 5,5 tisíci lety vzniklo na nich výšinné sídliště pravěkých lidí. I to pak  bylo nejrůznějšími kulturami osídleno nepřetržitě až do příchodu Slovanů.    

Když jsem přišel do osady Zámky, zahnul jsem na modrou turistickou značku do Bohnického údolí. Nejprve mne tu předjela slečna na koni a pak jsem tu na jednom z kmenů nalezl takovýto fixou namalovaný obrázek psa. Vyfotil jsem ho, alespoň jsem ho neznámému umělci zvěčnil dřív, než ho smyje dešťová voda.

A tak jsem se dostal až do Bohnic, a to k odbočce k vyhlídce. Nejprve jsem tady  prošel kolem skupiny pneumatik připevněných silným řetězem, z čehož jsem usoudil, že by to mohl být zajímavý prvek pro fotografii.

A pak jsem dorazil až k samotné vyhlídce. Zatímco, jsem se snažil svůj výlet zaměřit hlavně na přírodu a venkovský typ osídlení, zde na vyhlídce je vidět jaká je skutečná zdejší realita – paneláky nedalekého sídliště.

Naštěstí další cesta mě přivedla do té staré části Bohnic, kde je ještě pořád patrný ten původní venkovský ráz. Například kostel svatého Petra a Pavla je původně románská stavba z 12. století. Do současné pozdně barokní podoby byl kostel přestavěn až v roce 1805.

A také statek Vraných pocházející z roku 1772, což je ukázka architektury lidového baroka.  

A tady jsem svůj dnešní pěší výlet ukončil. Došel jsem si pak na sídliště Bohnice na autobusovou zastávku a odtud se vrátil MHD zpět domů. Jsem spokojený. Nejen proto, že i přesto, že jsem po celou dobu se pohyboval na území Prahy, tak se mi podařilo vyhnout ruchu velkoměsta. Ale i proto, že při této první letošní túře se mi podařilo ujít cca 20 km, což je myslím na únor docela slušné. A tak se už těším na další podobný výlet.

 

Zdroj informací: wikipedie, místní informační tabule

http://www.planetarium.cz/DABLICEOBS/hd-info.htm

Novák J.A.: Hory a kopce opředené tajemstvím, Alpres, Frýdek-Místek, 2013

Foto: Libor Čermák

Použitá mapa: www.mapy.cz

 

Reportáže z dalších výletů

70: Pěší výlet kolem Kouřimi

69: Výlet Prahou z Holešovic na Petřín

68: Pěšky z Pyšel do Mirošovic

67: Pěší výlet kolem Prčice

66: Pěší výlet po stopách sochaře Levého

65: Cyklistický výlet z Prahy do Mělníka

64: Výlet za zlatem do Zlatých hor

63: Horská túra přes Dlouhé stráně

62: Pěší túra kolem Rejvízu

61. Horská túra z Pradědu na Červenohorské sedlo

60. Pěšky z Lipové do Jeseníka

59: Pěší výlet podél Sázavy

58: Na inline bruslích z Nymburka do Libice

1-57: výlety a tramping