Nalézáme se jen pár stupňů jižně od rovníku, a to na jednom z největších indonéských ostrovů – na Jávě. Tento ostrov je sice svojí rozlohou jen téměř dvakrát větší než Česká republika, ale má asi třináctkrát více obyvatel. Jedním z největších měst je Yogyakarta asi s třemi miliony obyvatel. A jen pouhých 20 kilometrů severozápadně od tohoto velkoměsta se nalézá úžasná památka, zapsaná na seznam UNESCO, chrám ve tvaru pyramidy známý jako Borobudur. Je to největší buddhistický chrám na světě, který však svému původnímu účelu sloužil jen krátkou dobu.
Vystavěn byl v 8. a 9. století avšak o jeho stavbě se nedochovaly žádné písemné dokumenty, ve kterých by bylo napsáno, kdo a proč pyramidu nechal postavit. Svému účelu sloužil však jen asi jen několik desetiletí, neboť v té době probíhala v Indonésii invaze islámu a hlavně během 10. a začátkem 11. století postihla Jávu série sopečných výbuchů. To mělo za následek i to, že chrám Borobudur byl přikryt silným nánosem sopečného popílku a na dlouhá staletí byl zapomenut. K jeho znovuobjevení došlo až v 19. století. Tehdejší britský místodržící, sir Thomas Stamford Raffles, se velmi zajímal o dějiny Jávy a při své cestě po ostrově se v roce 1814 dozvěděl od domorodců, že hluboko v džungli stojí ohromná prastará stavba. Toto objevení vykonal holandský inženýr H.C. Cornelius, kterého tam Raffles poslal. Ovšem i tak byla památka ještě hodně dlouho ve velice špatném stavu. Během 19. století dokonce byla doporučena k rozeprání. Naštěstí se tak nestalo, a tak v 70. letech 20. století byly zahájeny hlavní renovovaní práce.
Celá stavba tak byla rozebrána a opět znovu postavena. Čímž se z ní stala jedna z nejdůležitějších turistických atrakcí Jávy, jež byla v roce 1991 připsána na seznam světového dědictví UNESCO.
Když dnes chce někdo vyšplhat až na horní stupeň Borobuduru, musí projí dlouhou cestu. Každou terasu musí obejít ve směru chodu hodinových ručiček, což je rituální obcházení chrámu představující cestu k osvícení. Není to krátká cesta. Čtvercová základna devítistupňové pyramidy má rozměry 118 x 118 metrů a celková výška je 35 metrů. Spodních pět šest stupňů je čtvercových, tři horní stupně jsou kruhové, takže stavba vypadá jako nějaký dort.
Ovšem i záhady a další zajímavosti tato stavba skýtá. Pokusil jsem se jich najít co nejvíc. Některé jsem vyčetl z literatury z níže popsaných zdrojů. Jiných jsem si zase všiml osobně. A tak jako v případech jiných podobných staveb, udělal jsem i z nich takovéto tabulky:
Záhady polohy - všiml jsem si, že Borobudur se nalézá přesně uprostřed délky ostrova Jáva (viz mapa) - také jsem si všiml toho, že leží zhruba na stejné zeměpisné délce, jako čínské pyramidy v okolí města Si-an. To je zároveň poledník, který vede nejdéle po euroasijském kontinentu. - Borobudur leží přesně na opačné straně zeměkoule jako jiná velká civilizace své doby, a to civilizace incká v Jižní Americe. |
Záhady rozmístění - Borobudur byl vystavěn společně ještě se dvěma menšími podobnými chrámy, které se nalézají v okolí cca tří kilometrů. Jmenují se Pawon a Mendut. Na počátku 20. století bylo zjištěno, že tyto tři chrámy stojí přesně v jedné přímce. Já jsem si všiml i toho, že chrám Pawon se nalézá cca 0,62 vzdálenosti mezi Borobudurem a Mendutem, což je poměr zlatého řezu. - Chrám stojí na dně bývalého jezera. |
Záhady a zajímavosti stavby architektury - Pyramida je orientovaná přesně do světových stran - Nejsou k dispozici žádné písemné památky, ve kterých by bylo napsáno, kdo a proč pyramidu nechal postavit. Jeho architektem měl být jistý Gunadharma, o němž je však známo velice málo, spíše je to postava ze zdejších legend. - Z pohledu seshora představuje obří trojrozměrnou mandalu - Stavba je postavená tak zvláštně, že ze spodních stupňů není vidět to, co je na horních. A obráceně. - Na stavbu bylo použito 55000 metrů krychlových kamene. Jednotlivé bloky k sobě nebyly spojovány maltou ale speciálně vytvarovanými drážkami. Je tak naprosto úžasná kamenická práce. - Stavba byla též opatřena drenážním systémem a množstvím žlábků zakončených chrliči. - Na stupních chrámů se nalézá celkem 504 soch Budhů a 2670 reliéfů. Většinou jde o výjevy z Budhova života, z života poutníka Sudhany nebo o výjevy karmového zákonu. Ovšem na některých zobrazeních je rozeznat například i zvláštní létající lidi (viz obr.), nebo i předměty připomínající létající talíře vznášející se nad lidmi (viz např. http://hdwallpapers4you.com/img-borobudur-wallpaper-3-normal-5685.htm) |
Záhady z mytologie - stúpy, ze kterých se chrám skládá (je jich celkem 72), je zvláštní architektonický prvek podobný zvonu. Tento tvar byl v indickém prostoru chápán jako dopravní prostředek bohů nebo k bohům. Že by odkaz nějaké prastaré létající stroje? - Výstup na Borobudur, jak už jsem psal, znázorňuje cestu k osvícení. Spodní stupně Borobuduru znázorňují pozemské oblasti, a horní stupně nebeský svět. |
Další zajímavosti - v roce 2011 se v okolí indonéských památek Borobudur a Prambanan objevilo několik záhadných obrazců v obilí. (viz Sezona obilných obrazců 2011 již začala) |
Souvislosti s jinými stavbami světa - jak jsem psal výše, Borobudur leží téměř přesně na stejném poledníku jako pyramidy v Číně - pyramida je devítistupňová. Tento počet stupňů mají i jiné známé pyramidy, například známá Kuklkanova pyramida v Chichén Itzá nebo Chrám nápisů v Palenque, ve které se nalézá mnohatunový náhrobek Pacala, který Erich von Däniken považuje za prastaré znázornění astronauta. Devět stupňů má i nejznámější pyramidový chrám v mayském Tikalu v Guatemale. Devět stupňů má i velká pyramida v Uxmalu. (viz článek Záhady mayské Chichén Itzá - kruhy v obilí se objevují i v okolí jiných prastarých památek. Nejznámější je anglické Avebury a Stonehenge (Záhady Stonehenge), ale občas se vyskytují i v oblasti toltécké Tuly ve středním Mexiku. - Archeologických lokalit, kterými prochází poledník, jenž vede v té oblasti nejvíc po pevnině, je také více. Nejznámější je egyptská Gíza (Záhady egyptských pyramid v Gize), kde to platí v rámci celého světa. Lokálně pak například v Teotihuacanu - Severní Amerika (Záhady mexického Teotihuacanu), v Pumapunku - Jižní Amerika (Záhady andského Pumapunku), u Chichén Itzá ve Střední Americe (viz Záhady mayské Chichén Itzá) a i jinde – viz článek Záhadné tajemství nejdelších rovnoběžek a poledníků |
Tak to je chrám Borobudur. Zatímco přední světoví záhadologové se specializují nejvíce na Egypt, mayskou inckou civilizaci, tak i zde na východě jsou stavby a lokality , které též jsou neméně zajímavé. A indonéský Borobudur je toho důkazem.
Zdroje a použitá literatura:
http://www.kpufo.cz/expedice/boro06/boro06.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Borobudur
Wilson C.: Místa, kde se lidé setkávají s bohy, Knižní klub – Balilos, Praha, 1998
Dopatka U.: Velká encyklopedie Ericha von Danikena: Vašut, Praha, 1999
Použité obrázky: wikipedie, www.google.com/maps
Související články:
Záhady mayské Chichén Itzá
Záhady Stonehenge
Záhady andského Pumapunku
Záhady mexického Teotihuacanu
Záhady egyptských pyramid v Gize
7 divů světa archeoastronauticky
Rubrika: archeoastronautika