Pyramidový komplex Chchén Itzá pochází z klasického až poklasického mayského období. To znamená, že se v tomto případě pohybujeme zhruba v době mezi roky 600 a 1500 našeho letopočtu. A právě v této době vzkvétalo toto jedinečné místo. Mayové zhruba do roku 600 obývali území o něco jižněji, na území v Hondurasu, Belize, Guatemaly a na jihu Mexika. A právě kolem tohoto roku přesídlili na sever a usadili se na Yucatanském poloostrově. Proč k tomu došlo, to je dodnes nevyřešená záhada. A co se týká Chchén Itzá, není to zdaleka záhada jediná. Schválně se podívejte na další. Některé z nich jsou známé, jiné méně a některých jsem si všiml přímo já osobně. A tak bych je chtěl tímto článkem trochu shrnout.
Záhady v umístění - všimněte si prosím toho, čeho jsem si nedávno všiml i já. A sice, že pyramidovým komplexem prochází poledník, který díky Yucatanskému poloostrovu nejdéle vede po pevnině Střední Ameriky. - Pyramidový komplex Chichén Itzá se nalézá poblíž 180 kilometrového Chicxulubského kráteru, který zasahuje částečně do Mexického zálivu a částečně na poloostrov Yucatan. Tento kráter pravděpodobně vznikl na konci třetihor, díky dopadu cca 10 kilometrového asteroidu, jenž zřejmě způsobil masové vyhubení zvířecích druhů včetně dinosaurů. Je jen náhoda, že jeden ze základních časových cyklů starých Mayů, tzv. „alatun“, je dlouhý právě 64 milionů let, což je přibližně doba, kdy došlo ke konci druhohor? (viz také Podivuhodné znalosti dávných civilizací) |
Záhady v rozmístění staveb - Půdorysné schéma jihozápadní části pyramidového města Chichén Itzá se mi docela jeví podobné z tvarem souhvězdí Orla. Viz plánek. (podrobně jsem se tomuto svému postřehu věnoval v článku Tajemství souhvězdí v památkách dávných civilizací- Jedním z nejdůležitějších míst jsou i tzv. dvě „posvátné studny“, tedy lépe řečeno krasové závrty kruhového tvaru. Samotné místo se dokonce po nich jmenuje, neboť Chchén Itzá je v překladu „v ústech studny“. Ta větší, téměř dokonale kruhová, se nalézá cca 0,5 km severně od Kukulkanovy pyramidy a sloužila hlavně jako obětní studna, kam do kalné vody byly vhazováni lidské oběti. A ta menší, která sloužila jako zásobárna vody, je cca 300 metrů od pyramidy jižně. Spočítal jsem si, že jsou od sebe vzdálené zhruba 835 metrů, přičemž Kukulkanova pyramida leží s nimi v jedné přímce a navíc v bodě zlatého řezu (0,62 procent vzdálenosti).- V souvislosti s oběma výše uvedenými body, bych chtěl ještě vzpomenout na můj nedávný článek Po stopách zaniklých souhvězdí. Zde jsem se zmínil o zvláštním zaniklém souhvězdí, zobrazující chlapce Antonia, přítele římského císaře Hadriana, který se utopil v řece Nilu. Císař mu pak věnoval hvězdy těsně pod souhvězdím Orla. Je jen náhoda, že i přesto, že toto souhvězdí vzniklo na druhé straně Atlantského oceánu, poloha mayské studny, kam byly obětováni právě nejvíce mayští chlapci, odpovídá v půdoryse Chichén Iztá právě poloze zaniklého souhvězdí Antonia, tedy místem pod souhvězdím Orla? |
Záhady Kukulkanovy pyramidy - Tato pyramida byla do své krajiny zasazena tak precizně, že díky svému stupňovitému tvaru každý rok v době rovnodennosti (21. března a 23. září) lze ráno pozorovat, jak stín jednotlivých stupňů pyramidy vrhá na schodišťovou zíťku nádherný obraz plazícího se hada, Je to symbol právě sestupujícího mayského boha Kukulkana. - Současně je to obrovský kalendář. Na každé straně má schodiště o 91 schodech. To se rovná počtů dnů během jednoho čtvrtletního ročního období. Když to tedy vynásobíme čtyřikrát a připočteme poslední stupeň s vrcholovou plošinu a chrámem, dostaneme počet dní v roce - Pyramida je vysoká cca 30 metrů. To ve svém poměru odpovídá zhruba desetimiliardtině průměru oběžné dráhy Země kolem Slunce (cca 300 mil kilometrů) |
Záhady dalších staveb
- slavná mayská observatoř tvarem svojí věže se velice nápadně podobá našim novodobým hvězdárnám. Vede na ní točité schodiště. Ve věži jsou průzory mířící k hvězdným konstelacím mayské mytologie. - Hřiště na míčovou hru pelota o rozměrech 40 x 15 m. Kolem něho jsou štukové reliéfy ze scénami z náboženského života Mayů. Nalézají se tu také výjevy, které se nepodařilo rozluštit, například podivné, žehličkám podobné předměty, které drží kněží. - Další významnou pyramidou je tzv. „Chrám válečníkú“. Nalézají se zde jak sochy podivných válečníků, tak reliéfy bytostí, kterým archeologové říkají „včelí bohové“. Ovšem kdo je to doopravdy? |
Staré Legendy - Podle jedné staré legendy byla města Coba, Tulum a Uxmal, které se nalézají ve vzdálenosti cca 90 a 120 km od Chchén Itzá, spojeny právě s tímto městem žebříkem zavěšeným v nebi. Měli tu snad staří mayští bohové postavený nějaký druh lanovky? - V Chichén Itzá av dalších mayských památkách se pořádá představení, ve kterém čtyři na lano zavěšení indiáni třináctkrát obkrouží vysoký sloup. Je to připomenutí staré mayské legendy, ve které bohové nejprve třináctkrát obletěli naší planetu, než na ní přistáli. Já se ptám, zda to také náhodou nemá něco společného i s obletem Měsíce, neboť ten během roku Zemi obletí také cca třináctkrát. - Kdo to byl Kukulkan? Byl to mayský bůh, který sestoupil z nebe a který byl zobrazován jako opeřený had s křídli. Erich von Däniken v knize „Po stopách všemocných“ takovéhoto létajícího hada přirovnává k dnešním kondenzačním párám za letadly. |
Souvislosti s dalšími místy po světě - Kukulkanova pyramida je devítistupňová. A je velice zajímavé sledovat, kolik dalších podobných a významných pyramid je právě devítistupňových. Devět stupňů má například i tzv. Chrám nápisů v Palenque, ve které se nalézá mnohatunový náhrobek Pacala, který Erich von Däniken považuje za prastaré znázornění astronauta. Devět stupňů má i nejznámější pyramidový chrám v mayském Tikalu v Guatemale. Devět stupňů má i velká pyramida v Uxmalu. Mimo americký kontinent je pak devítistupňová pyramida třeba i známý buddhistický komplex Borobudur na Jávě. - Proč má Kukulkanova pyramida právě devět stupňů, když se jedná o znázornění kalendáře? To je otázka, která mne také provokovala. A tak mne napadlo si rok s 365ti dny vydělit devíti. A výsledek je něco málo přes 40 dní. Není od věci, že čtyřicetidenní cyklus se objevuje i v jiných mytologiích. Nejznámější je to v mytologii křesťanské či židovské. Ale také v keltské, kde významné svátky nastávaly 40 dní po slunovratu či rovnodennosti. Paralelu nalézáme i u zdejších Mayů, kde 40 dní se rovná jejich dvou dvacetidenním „měsícům“, kterým říkali „Uinal“. (viz článek Mezi keltskou a křesťanskou mytologií je hodně podobného) - Hry světel a stínů svá úžasná představení vytvářejí i na jiných prastarých památkách. Například na náhorní planině Marcahuasi v Peru nebo v New Grange v Irsku, v chrámu Mnaijdra na Maltě či na Bretaňských monolitech a jinde. Do této kategorie zařadil i známou tvář na marsovské Cydonii. (viz Hry světel a stínů jako důkaz dokonalosti dávné architektury - Souhvězdí v uspořádání staveb lze nalézt i v těchto proslulých archeologických komplexech: Gíza (pás Orionu – viz Záhady Menkaureovy pyramidy), dále v chrámech Angor Vat v Kambodže (Drak), Tikal (Plejády), Uxmal (Orion), Coba (Hyády), El Mirador (Vozka) a opět na marsovské Cydonii, kde je možné spatřit pás Orionu v pyramid a tváři. A též a Plejády v cydonijské „City“. Více informací v článku Tajemství souhvězdí v památkách dávných civilizací - Archeologických lokalit, kterými prochází poledník, jenž vede v té oblasti nejvíc po pevnině, je také více. Nejznámější je egyptská Gíza (Záhady egyptských pyramid v Gize), kde to platí v rámci celého světa. Lokálně pak například v Teotihuacanu - Severní Amerika (Záhady mexického Teotihuacanu), v Pumapunku - Jižní Amerika (Záhady andského Pumapunku) a i jinde – viz článek Záhadné tajemství nejdelších rovnoběžek a poledníků |
Zkrátka a dobře, Chchén Itzá je jedno z dalších míst, které se dají zařadit mezi ty jak nejzáhadnější, tak i ty nejúžasnější archeologická místa. Snad právě proto byla tato lokalita v roce 2007 dána na seznam tzv. nových a stále existujících sedmi divů světa.
Použité zdroje
http://en.wikipedia.org/wiki/Chichen_Itza
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chich%C3%A9n_Itz%C3%A1
Däniken E.: Po stopách všemocných, Mustang, Plzeň, 1996
Film Vzpomínky na budoucnost: http://www.youtube.com/watch?v=XvT3TprzKgQ
Dopatka U.: Velká encyklopedie Ericha von Danikena: Vašut, Praha, 1999
Použité obrázky: wikipedie, www.google.com/maps
Související články:
Záhady Stonehenge
Záhady andského Pumapunku
Záhady mexického Teotihuacanu
Záhady egyptských pyramid v Gize
Rubrika: archeoastronautika