Záhadné tajemství nejdelších rovnoběžek a poledníků

2. 06. 2013 6:48:00
O velké pyramidě v Gíze často čteme, že poledník, který jí prochází, je poledníkem, který nejdéle vede po pevnině. A kupodivu Gíza mezi ostatními tajuplnými místy naší planety není žádnou výjimkou.

cheopspyr.jpg
Když jsem připravoval článek týkající se egyptských pyramid v Gíze Záhady egyptských pyramid v Gize, samozřejmě jsem se tam o této zajímavostí nezapomněl zmínit. O faktu, jak to s tím poledníkem vedoucím přes Gízu vlastně je, jsem se dozvěděl z prací záhadologa, spisovatele a cestovatele Ericha von Danikena. Tento záhadologický velikán současné doby o tom například ve své knížce „Oči Sfingy“, píše toto:

„Severojižní poledník že vede nejvíce ze všech poledníků přes pevninu? Položím na podlahu velkou mapu světa, vezmu do ruky metr a zakleknu. Moje manželka se ustaraně ptá, zda připravuji nějakou další cestu. Když jsem měřil od Gízy, ukázal mi můj metr v severojižním směru na mapě skutečně nejvíc pevniny. Namátkově jsem posunul na New York, Hongkong i na vzdálenou Limu. V každém dalším případě metr pokrýval méně pevniny, než tomu bylo v případě Gízy.“

Tolik pan spisovatel. Já jsem se totiž pokusil udělat něco podobného. Vzal jsem si atlas světa a dospěl jsem k dalším obdobným podivuhodným věcem. Pokud vezmeme poledníky či rovnoběžky, které nejdéle vedou po konkrétních světadílech, zjistíme, že právě na nich se často vyskytují ty nejtajuplnější a nejvíce kultovní místa v dané oblasti. A pokaždé to jsou místa světoznámá či jinak významná. Čím to je? Nevím. Zřejmě jsem narazil na další archeoastronautickou záhadu. A tak to vezmu trochu konkrétněji.

amerika2.jpg
Teotihuacan

Vlastně to bylo díky mému poslednímu článku „Záhady mexického Teotihuacanu“, co mne přinutilo se podívat na tyto zajímavosti. Jestliže Gízou prochází poledník, který je celosvětově poledníkem, který nejdéle vede po pevnině, tak tímto pyramidovým komplexem ve středním Mexiku, postaveným před 2000 lety neznámými staviteli, prochází takový poledník, jenž je nejdelším poledníkem, jenž vede po pevnině severoamerického kontinentu. Jeho hodnota je cca 98,9 stupňů západní délky. Díky tvaru Střední Ameriky a poloze Mexického zálivu a Tichého oceánu, se jedná skutečně o nejdelší poledník vedoucí po Severní Americe. Je to jen náhoda? K takto podobným lokalitám, které se ale vyskytují tisíce kilometrů jinde, se vážou také takové záhady. Já však chci ukázat, že pouhá náhoda to zřejmě vůbec není.

Jezero Titicaca

mapaja.jpg
Obdobný případ jsem totiž zaregistroval i v Jižní Americe. Takový poledník, který nejdéle vede přes pevninu Jižní Ameriky začíná na severu Venezuely, téměř se dotkne pobřeží severního Chile a končí na jihu u Ohňové Země. Má hodnotu cca 69-70 stupňů západní délky. A zde na něm leží jezero Titicaca. Je to největší jezero v Jižní Americe a zároveň v nadmořské výšce 3812 metrů nejvýše položené jezero světa s pravidelnou lodní dopravou. Ovšem jak samotné jezero tak jeho okolí je významné středisko prastarých Inků. Na jezeře se totiž vyskytuje několik tzv. plovoucích ostrovů, které z rostlin a bláta vytvořili příslušníci zdejšího kmene Uros. Na tomto kmenu je zvláštní ještě jedna věc, a to ta, že jeho lidé se považují za potomky bohů z hvězd. V blízkosti jezera Titicaca se pak vyskytují takové fantastické prehistorické incké památky, jako například Tiahuanako. Z něhož je nejzajímavější tzv. Sluneční brána, která byla zhotovena z jednoho kusu andezitu a má hmotnost cca 10 tun. Jsou do ní vyryty reliéfy boha Slunce a dalších 48 okřídlených postav. Nedaleko Tiahuanaca se nalézá i Pumapunku. Leží zde velikánské mnohatunové monolity z dioritu, andezitu a žuly, což vše jsou nerosty velké tvrdosti. A přeci jsou opracované tak, že vypadají jakoby byly odlité z betonu. Největší kamenná terasa, která je zde takto opracovaná, měla původně čtyřicet metrů na délku, sedm na šířku a dva na výšku. Nebo se zde nalézají jakési prefabrikáty ve tvaru „H“ a vytvarované tak, že do sebe dokonale zapadají. A tak bychom mohli pokračovat dále. Doba vzniku této lokality je odhadována na 1500 let před naším letopočtem a možná i víc, takže jestli dobře počítám, tyto ruiny zde leží minimálně 3500 let. (viz Nezodpovězené otazníky prastarých kameníků). V okolí jezera Titicaca se také nalézá nedávno objevená incká památka, skalní brána Hayu Marca (viz Úžasné a málo známe předkolumbovské lokality) a též nově objevené geoglyfy, čili obrazce, jenž lze spatřit jen z výšky viz V Jižní Americe objeveny nové geoglyfy.

Istanbul

mapaevropy2.jpg
Obdobně jsem se zaměřil i na Evropu. Nejdelší evropský poledník, který vede nejdéle po kontinentální Evropě, je cca 29 stupeň východní délky. Začíná na severu Norska, prochází Finskem, západní částí Ruska, Běloruskem, Ukrajinou, pak vede po pobřeží Černého moře do Turecka. Tento poledník prochází i významným starověkým městem, které v průběhu času několikrát změnilo svoje jméno. Vzniklo v 7. století před naším letopočtem jako Bizantion. Jednalo se o významné středisko antického světa. Do historie se pak zapsalo pod dalšími jmény jako Konstantinopol nebo Cařihrad. Dnes má téměř 14 milionů obyvatel a nikdo mu neřekne nikdo jinak, než Istanbul. Po rozpadu Říše Římské se stalo hlavní metropolí Východořímské čili Byzantské říše. A svého času se dokonce také stalo hlavním centrem pravoslavné církve. Z archeoastronautického hlediska je dnes nejznámější asi palác Topkapi, ve kterém byla v roce 1929 objevena proslulá mapa Piriho Reise vytvořená podle starších map v roce 1513 (takže letos má pětisté výročí), jež kupodivu zahrnuje i pobřeží Jižní Ameriky a Antarktidy, které tehdy ještě nemohly být známé. Istanbulem prochází i Bosporský průliv. Avšak pro jeho neobvyklý tvar a neobvykle mladé stáří si u něj kladu ještě jednu archeoastronautickou otázku: Co když byl Bosporský průliv vytvořen uměle? (viz tento článek). Je náhoda, že právě takto významné město leží zrovna na nejdelším poledníku který vede nejdéle po evropském kontinentu?

mapaaustralie1.jpg
Uluru

Posvátnými a významnými prehistorickými místy neprocházejí jen poledníky, které vedou nejdéle po pevnině, ale i jim obdobné rovnoběžky. Například v Austrálii tato rovnoběžka vede po cca 25,3 stupňů jižní šířky. A například se na ní nachází nejposvátnější a nejmystičtější hora Austrálie známá jako Ayers Rock neboli Uluru. Jedná se také o největší pískovcovou skálu na světě. Tajuplná nebyla jen pro původní obyvatele Austrálie, kteří zde i v jejím okolí vytvořili řadu skalních kreseb a přiřkli jí i řadu mytologických příběhů. Tajuplná je i v dnešní době, kdy je například známé, že se zde například za podivných okolností ztrácejí lidé.

Řím

apeninskypol.jpg
A na závěr se vrátíme zpět do Evropy. Tentokrát však půjde o tři místa, která leží na rovnoběžkách, které vedou nejdéle po pevnině v rámci všech tří hlavních poloostrovů v jižní Evropě, to znamená Apeninském, Řeckém a Pyrenejském. Je to jen náhoda, že na všech třech polostrovech leží hlavní či jinak důležité kultovní náboženské centrum právě na takovéto rovnoběžce? Apeninský poloostrov tvoří jak známo botu. Ta je v celé své délce poměrně stejně široká. Výjimku dvoří oblast kolem města Foggia, kde tato bota vytváří jakousi ostruhu. Rovnoběžka o hodnotě 41,9 severní šířky, která toto ostruhou prochází, se tak stává tou rovnoběžkou, která zde vede nejvíc po pevnině. A shodou okolností na druhé straně Apeninského poloostrova na ní leží i samotné město Řím, jak metropole jak současné Itálie, tak starověké Říše římské, tak i Vatikán, sídlo papeže římskokatolické církve. Založeno bylo dle pověsti roku 753 před naším letopočtem dvojčaty Romulem a Remem. Do dnes je zde k vidění mnoho starověkých památek, například Koloseum, Panteon nebo Cestiova pyramida. Že se jedná i o nejvýznamnější náboženské centrum na tomto poloostrově, mu nikdo nemůže upřít. (viz Starověký Řím z pohledu archeoastronautiky)

reckypol.jpg
Athény

Podobně je na tom i řecká metropole Athény v rámci řeckého a Peloponéského poloostrova. Je to nejen současná řecká metropole, ale i hlavní centrum starověkého antického světa. Dodnes zde můžeme obdivovat například Akropolis s Parthenónem a další významné starořecké stavby V tomto případě jde o rovnoběžku o hodnotě cca 37,9 severní šířky. Na Peloponéský poloostrov vniká v nezápadnější části tohoto poloostrova v oblasti města Andravidy, vede pevninským mostem mezi Korintem a Athénami a pak se zase ztrácí do moře. Zjevně se jedná o nejdelší rovnoběžku v této oblasti, která vede po pevnině. Není bez zajímavosti, že po překonání Egejského moře na ní leží i Efes, další významné antické centrum, tentokrát na turecké straně (viz Záhady Artemidina chrámu v Efesu)

Santiago de Compostela

pyrenejpol.jpg
A asi nejzajímavější rovnoběžku si nechám na závěr. Ta, která nejvíce vede po Pyrenejském poloostrově, je o hodnotě cca 42,8 stupňů severní šířky. Tato rovnoběžka totiž kopíruje tzv. „svatojakubskou cestu“, která vede do jednoho z nejznámějších evropských poutních míst, do Santiaga de Compostela, neboť ve zdejší katedrále jsou uloženy ostatky sv. Jakuba, jednoho z dvanácti Kristových apoštolů. Bez zajímavosti není ani věc, o které píše již zmíněný Erich von Daniken v knížce „Po stopách všemocných“. Na této zeměpisné šířce se totiž nalézá řada míst, která vychází ze slovního základu „stela“, tedy hvězda. Typickým příkladem je samotné Santiago de Compostela, dále například Aster, Estillon a další. Proč právě podle hvězd, toť otázka. Co když je to odkaz na dávné časy, kdy tato místa vznikala? Vzhledem k tomu, že v oněch místech existovaly v pravěku dávné svatyně, vznikla tato „hvězdná poutní cesta“ už hodně dávno. A opět je to kupodivu i rovnoběžka, která po tomto poloostrově vede právě nejvíc.

Závěr

To, že místa dávných významných osídlení často vznikala na významných zeměpisných souřadnicích jsem se už zmiňoval několikrát. Například v článku „Věděli naši dávní předkové, že Země je kulatá?“ nebo „Prastará místa v Česku na tajuplných souřadnicích“. Toto je sice něco obdobného, ale přeci jen něco trochu jiného. Zřejmě důkaz, že tehdejší lidi museli buď bravurně zvládat kartografii a nebo nějakým způsobem se dívat na zem ze shora. Například odněkud z vesmíru. A vzhledem k tomu, že většina v tomto článku popsaných lokalit jsou místa pro současnou vědu opravdu záhadná a mystická, nemusíme vůbec tou druhou variantou třeba až tak daleko být od pravdy.

Zdroje a použitá literatura:

Použité zdroje: Daniken E.: Oči Sfingy, Naše vojsko, Praha, 1995,

Däniken E.:Po stopách všemocných, Mustang, Plzeň 1996

Wikipedie, odkazy použité v článku

Použité obrázky: wikipedie, www.google.com/maps

Související články:

Věděli naši dávní předkové, že Země je kulatá?

Prastará místa v Česku na tajuplných souřadnicích

Úžasné a málo známe předkolumbovské lokality

Záhady mexického Teotihuacanu

Záhady egyptských pyramid v Gize

Články z rubriky „archeoastronautika

Autor: Libor Čermák | neděle 2.6.2013 6:48 | karma článku: 22.82 | přečteno: 7173x

Další články blogera

Libor Čermák

Ve srubu pod skálou

Po zázračném osvobození z indiánského zajetí se naši přátelé dostávají do srubu trapera Donalda, kde je jednak čeká odpočinek s idylkou, ale také se dozvědí jedno velké překvapení.

28.10.2023 v 7:46 | Karma článku: 7.68 | Přečteno: 144 |

Libor Čermák

Zázračné vysvobození z indiánského zajetí

Cesta našich přátel za tajemnou čelenkou pokračuje přes Brazelovu farmu, kde si budou vyprávět staré indiánské legendy. Nakonec ale padnou do indiánského zajetí. Ale i zde najdou spojence, který jim spolu s Manitouem pomůže.

12.8.2023 v 7:50 | Karma článku: 6.83 | Přečteno: 227 |

Libor Čermák

Indián v Roswellu

Naši čtyři přátelé Tom, Jack, Dan a indiánských hoch Tokakua se ukryli ve vesnici Apačů. Proč? Když byly u petroglyfů Tří řek, všimli si, že je pronásledují čtyři banditi ze strýcova gangu. Morgan, Hill, Smith a Dark.

17.6.2023 v 10:23 | Karma článku: 6.39 | Přečteno: 177 |

Libor Čermák

Tajuplnosti indiánských souhvězdí

Ve scifi westernu "Putování za tajemnou čelenkou" teď naše bandity pronásledované hrdiny převede sám velký Manitou přes hory a dostanou se tak do apačské vesnice, kde mimo jiné budou rozjímat nad indiánském pojetí hvězdné oblohy.

29.4.2023 v 13:34 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 185 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 11.94 | Přečteno: 116 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 24.04 | Přečteno: 511 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.43 | Přečteno: 188 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 289 | Diskuse
Počet článků 2384 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1897

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...