Jak se oficiálně tvrdí, Velká pyramida měla být postavena v době vlády faraóna Chufua, tj. v období asi kolem let 2589–2566 před naším letopočtem. Technologii stavby, přesné stáří a dokonce ani její opravdový účel neznáme. A pravděpodobně je toho ještě mnohem víc, co o tomto jediném zachovalém divu světa nevíme. Bez pochyby je to jedna z největších archeologických záhad všech dob. A tak jsem se rozhodl udělat takový přehled těch nejznámějších a nejzajímavějších záhad, které se k této jedinečné stavbě vztahují. A pro větší přehled jsem je roztřídil do několika podtémat.
Záhady týkající se rozměrů - původní výška Cheopsovy pyramidy (cca 147 m) odpovídá zhruba miliardtině vzdálenosti Země od Slunce (149 mil kilometrů) - základna pyramidy o šířce 230 m odpovídá zase cca miliardtině vzdálenosti Marsu od Slunce. (228 mil. kilometrů) - Současně odpovídá i 365,3 egyptským loktům, což je počet dní tropického slunečného roku - Obvod Cheopsovy pyramidy vydělený dvojnásobkem její výšky udává číslo pí. |
Záhady týkající se polohy - poledník, který prochází Gízou je poledníkem, který nejdéle vede po pevnině - poledník, který prochází pyramidami, také dělí moře a světadíly na dvě stejně velké části - úhly pyramidy dělí nilskou deltu na dvě stejné poloviny - vzdálenost Cheopsovy pyramidy od středu Země je stejná, jako její vzdálenost od severního pólu. (nalézá se cca na 30 stupni severní šířky (Věděli naši dávní předkové, že Země je kulatá?) - Pyramida leží v centru pevninské hmoty Země |
Záhady týkající se jejich stáří Podle oficiálního vědeckého výkladu se učíme, že Velká, čili Cheopsova pyramida byla postavena v období 4. dynastie, v době panování faraóna Chufua neboli Cheopse, jenž vládl v době cca 2589–2566 let před naším letopočtem. Bylo tomu ale skutečně tak? - Překvapilo mne však, jak málo má věda důkazů, že stavitelem pyramidy je skutečně faraón Cheops. Zaprvé: „Cheopsova“ se pyramidě říká hlavně proto, že mu ji přisuzuje antický historik Herodotos. A za druhé, v jedné z odlehčovacích komor nad Královskou komorou se nalézá nápis „Chufu“, který údajně objevil britský plukovník Howard Vyse v roce 1835. Jak ale odhalil badatel Zecharia Sitchin, jedná se o podvod z 19. století našeho letopočtu a může jej mít na svědomí samotný Vyse! V nápise se totiž nalézá pravopisná chyba, neboť byl napsán za pomocí znaků, které v době Cheopse ještě neexistovaly. - Naopak proti Cheopsovi hovoří nápis na stéle z Isidina chámu, že Cheops založil „příbytek“ bohyně Isis, vládkyně pyramidy, vedle příbytku Sfingy. Z tohoto je patrné, že pyramida i Sfinga by musely v době tohoto faraóna už stát. - podle zdejších legend měl pyramidy postavit cca 300 let před potopou jistý král Saurid, potomek egyptských předpotopních králů pro ochranu důležitých předmětů a znalostí před blížící se pohromou. Podle této legendy stavba pyramidy trvala šest let. - tým amerických vědců z roku 1991 prozkoumával zdejší slavnou Sfingu, a to konkrétně trhliny a erozi pod povrchem země a došel k závěru, že musely vzniknout za relativně vlhkých klimatických podmínek, jaké zde byly minimálně před 7000 lety. (tedy minimálně 2500 let před Cheopsem) |
Záhady týkající se výstavby - Na její stavbu bylo použito 2,3 milionů kamenných bloků, z nichž většina váží 2,5 tuny - Pokud byl jejím stavitelem faraón Cheops, který vládl 23 let, lze jednoduchým výpočtem spočítat, že pokud by se stavba konala po celou dobu jeho vlády, tak by jen každý den muselo být opracováno, přemístěno a umístěno celkem 300 kvádrů. Každý den by tak muselo být navršeno na 800 tun kamene. A to i během noci - Pokud by na transport kamenných bloků měla sloužit rampa navršená z písku, musel by její objem větší, než objem celé pyramidy. - Strop v Královské komoře je sestaven z devíti žulových trámů, které jsou k sobě zasazeny tak precizně, že mezera je mezi nimi naprosto minimální - Nad stropem Královské komory se nalézá ještě pět malých odlehčovacích komor, které od sebe oddělují další kamenné monolity, z nichž každý váží přes čtyřicet tun! - Žulový sarkofág má větší rozměry než vzestupná chodba, kterou se prochází do Velké galerie a po sléze do Královské komory. - Jako úžasný a obtížně stavitelný výtvor mi připadají i tzv. větrací šachty, které se táhnou skrz pyramidou. Jejich průřez je cca 20 x 20 cm. Žádný člověk se jimi neprotáhne. V dnešní době se dají prozkoumávat jen za pomocí robotů. - Egypťané nám zanechali podrobné popisy všeho, co v jejich době dělali. Ale nikde nám kupodivu nezanechali jediný postup, který by byl spojen s technikou stavby pyramid v Gíze. |
Souvislosti s jinými stavbami na světě - Nejrůznější pyramidové stavby se nalézají snad téměř na všech kontinentech (viz Svět plný pyramid)- visuté zahrady Semiramidiny měly zhruba čtvercový půdorys o rozměrech cca 130 x 130 metrů. Vzhledem k tomu, že Gíza je od nich vzdálená cca 1300 km, tak se to se rovná jedné stotisícině této vzdálenosti (viz Záhady a zajímavosti starověkých visutých zahrad) - spojnice egyptských pyramid a druhého egyptského divu světa, faroského majáku směřuje do řeckých Delf (Záhady faroského majáku), tak jako je tomu i u orientace jiných starověkých staveb. - Cheopsova pyramida má téměř stejnou délku a šířku, jako jsou rozměry při základně Sluneční pyramidy v mexickém Teotihuacanu - Na sever od města Montevecchia v Itálii byly objeveny za pomoci satelitních fotografií tři pyramidy, z nichž nejvyšší je obdobně jako Cheopsova pyramida vysoká 150 m. Údajně jsou zde pyramidy poskládané opět do podobné formace, jako pás Orionu (viz Svět plný pyramid) |
Ostatní záhady a zajímavosti - Nedávno bylo objeveno, že pod Gízou se nalézají rozsáhlé podzemní prostory (Pod pyramidami v Gíze se skrývá rozsáhlý jeskynní komplex – seznam.cz ).- V Cheopsově pyramidě se s největší pravděpodobností nacházejí i další místnosti a neobjevené prostory, i když se je zatím nepodařilo lokalizovat. (viz též Nové hrobky v Cheopsově pyramidě –idnes.cz ) |
Zkrátka a dobře, je toho skutečně hodně, co o těchto záhadných stavbách ještě nevíme. Byl by velký hřích vůči historii se domnívat, že o těchto stavbách víme vše. Už jsem se s tímto názorem také setkal, a to dokonce i u předních egyptologů. Ovšem myslím si o něm, že pokud tohle někdo dokáže tvrdit, nemá v tomto oboru co dělat. Já si naopak myslím, že o nich víme velice málo. Méně než o čemkoliv jiném. Při jejich studiu narážíme stále hlavně na záhady.
Staré egyptské přísloví říká, že vše se bojí času a čas se obává jen pyramid. A myslím, že to platí dokonale.
Použité zdroje: Daniken E.: Oči Sfingy, Naše vojsko, Praha, 1995,
Kozák J.: Egyptské tajemství Orionu, Magazín 2000, č2/1995, Etna
Dopatka U.: Velká encyklopedie Ericha von Dänikena, Vašut, Praha, 1999, Lenková J. a kolektiv: Velká kniha tajemství a záhad: Regia, Praha 2001
Wikipedie, odkazy použité v článku
Použité obrázky: wikipedie, www.google.com/maps
Související články: