Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Katedrála svatého Víta

Pokaždé když se ocitnu v nějakém gotickém chrámu, vždy to tam na mne působí tak nějak mysticky. A o chrámu svatého Víta na Pražském hradě to platí dvojnásobně.

Pahorek, na kterém dnes stojí katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha (jak je dnešní oficiální název tohoto chrámu) je prastaré kultovní místo, které se v dávných dobách nazývalo „Žiži“. Spekuluje se o pravěké mohyle a nebo o podzemních jeskyních. Ale býval zde kamenný knížecí stolec, na němž bylo zvykem nastolovat česká knížata.  Pro nás je nepředstavitelná škoda, že se někdy v minulosti neznámo kam ztratil. S příchodem křesťanství však pahorek Žiži na svém kultovním významu neztratil, spíš naopak.

První křesťanský kostel zde byl založen už knížetem Václavem v roce 925 jako soukromý knížecí kostel. Tenkrát šlo o kruhovou románskou rotundu o průměru 13 metrů se čtyřmi půlkruhovými apsidami orientovanými do světových stran. Dokončena byla ve 30. letech 10. století, kdy sem byly později umístěny i ostatky svého zakladatele sv. Václava a v 11. století i ostatky sv. Vojtěcha. Nevím, zda je to náhoda, ale pokud si na mapu vyneseme i další dvě pražské románské rotundy (rotundu Sv. Kříže na Starém Městě a rotundu sv. Longina na Novém Městě), zjistíme, že jsou společně všechny tři na jedné přímce. A společně s nimi se na této linii nalézá například i Malostranská mostecká věž Karlova mostu, o níž je známo, že je z části též románského původu.

Kruhová rotunda však svým nevelkým průměrem nevystačovala, a tak zde byla v roce 1060 knížetem Spytiněhevem II. založena větší trojlodní bazilika se dvěma věžemi. Nesla název „bazilika sv. Víta, Vojtěcha a Panny Marie“. Chrám byl na tehdejší dobu úctyhodný. Na délku měřil sedmdesát metrů, na šířku 35 metrů a vystavěn byl z bílé opuky. Spekuluje se navíc, že těch věží měl možná i více, než jen pouhé dvě. Dokonce převyšoval i sousední baziliku Sv. Jiří.

V roce 1344 bylo zřízeno pražské arcibiskupství, což si však vyžádalo stavbu ještě většího chrámu. A tak byla tato, už tak úctyhodná stavba, stržena, aby udělala místo novému chrámu, gotické katedrále. A tak byl 21. listopadu 1344 položen základní kámen svatovítské katedrály. Účastnil se ho samozřejmě Karel IV., jakožto tehdejší kralevic, jeho otec tehdejší král Jan Lucemburský, bratr Jan Jindřich a první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.

Stavby se ujal tehdy 55letý stavitel Matyáš z Arrasu. Ten vystavěl východní půlkruhové kněžiště, to proto, aby se mohly co nejdříve konat mše. Dále podél ochozu kněžiště vybudoval věnec osmi kaplí a samozřejmě i u vybudovaných částí úžasný  opěrný systém. Po osmi letech stavby Matyáš z Arrasu bohužel umírá, a tak císař Karel IV. povolává dalšího vynikajícího stavitele středověkých katedrál Petra Parléře, tehdy však ještě mladého 23letého, jenž stavbu převzal roku 1356.

Ten zde postavil celou západní část této středověké části stavby, kde například použil neobvyklou síťovou žebrovou klenbu. Dokončil také svatováclavskou kapli s komorou pro uschování korunovačních klenotů. Vedle ní vyrostla i boční tzv. Zlatá brána, jež umožňovala přístup na hradní nádvoří. Její průčelí bylo ozdobeno benátskou mozaikou s motivem posledního soudu.

Parléř založil i velkou 55metrocou věž zvanou „zvonice“. Tu však po jeho smrti v roce 1399 dokončili až jeho nástupci (věž má dnes výšku 95,5 metrů). Ovšem i tak bohužel zůstala katedrála na dalších pětiset zdaleka nedokončena. Tehdy její velikost byla ve srovnání s současným stavem asi jen poloviční.

Je pravdou, že v průběhu těch pět seti let byly provedeny i další drobnější stavební úpravy. Za Jagellovců byla například vystavěna královská oratoř.

Další část výstavby se začala psát až v roce 1867. Tehdy byla dostavba katedrály započata pod vedením Josefa O. Kranera. Ten však v roce 1871 umírá a stavbu místo něj přebírá Josef Mocker, jenž stavbu řídí až do své smrti v roce 1899. Ten ji zevně dokončil a zastřešil. Postavil i průčelí včetně obou 83 metrů vysokých věží. Je to tedy asi hodně velká náhoda, že dva největší stavitelé svatovítské katedrály, Petr Parléř a Josef Mocker zemřeli na rok přesně 500 let od sebe.

 

Po něm stavbu přebírá Kamil Hilbert, jenž vybudoval klenby hlavní lodi, kružby oken a novou sakristii s točitým schodištěm. A tak v roce 1929, v roce 1000 výročí smrti sv. Václava, byla katedrála jako celek vysvěcena.  Její současná délka je 124 metrů, šířka 60 metrů a výška klenby 33 metrů.

Samozřejmě že se na dostavbě katedrály podílelo i mnoho dalších umělců, sochařů, malířů jako například František Kysela, Max Švabinský, Alfons Mucha nebo Karel Svolinský a další. Bylo samozřejmě nutné udělat plastiky, obrazy, mozaiky a barevná okna. To vše dodává každé katedrále tu jedinečnou a neopakovatelnou magickou atmosféru.

A tak katedrála svatého Víta je na rozdíl například od Katedrály sv. Barbory v Kutné Hoře katedrálou v obou dvou slova významech. Jednak z církevního hlediska, je to hlavní chrám diecéze. Tak z architektonického hlediska je to velký gotický chrám s minimálně třemi loděmi, opěrným systémem, věncem kaplí a ochozem, kterým se dá hlavní oltář s kněžištěm obejít zezadu.

Proto vždy, když jdu na Pražský hrad, tak návštěvu svatovítské katedrály nemůžu vynechat.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_V%C3%ADta,_V%C3%A1clava_a_Vojt%C4%9Bcha a zdejší odkazy na wikipedii

Staňková J., Šturma J., Voděra S. :Pražská architektura

Foto: autor

a pro mapu geometrických souvislostí mezi rotundami použito:  www.google.com/maps

 

Související články:

Chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Gotická katedrála sv. Barbory v Kutné Hoře

Praha mystická (pěší procházka po nejstarších částech Prahy)

 

Autor: Libor Čermák | sobota 29.12.2012 6:06 | karma článku: 22,05 | přečteno: 2748x
  • Další články autora

Libor Čermák

Ve srubu pod skálou

Po zázračném osvobození z indiánského zajetí se naši přátelé dostávají do srubu trapera Donalda, kde je jednak čeká odpočinek s idylkou, ale také se dozvědí jedno velké překvapení.

28.10.2023 v 7:46 | Karma: 8,51 | Přečteno: 148x | Poezie a próza

Libor Čermák

Zázračné vysvobození z indiánského zajetí

Cesta našich přátel za tajemnou čelenkou pokračuje přes Brazelovu farmu, kde si budou vyprávět staré indiánské legendy. Nakonec ale padnou do indiánského zajetí. Ale i zde najdou spojence, který jim spolu s Manitouem pomůže.

12.8.2023 v 7:50 | Karma: 7,58 | Přečteno: 230x | Poezie a próza

Libor Čermák

Indián v Roswellu

Naši čtyři přátelé Tom, Jack, Dan a indiánských hoch Tokakua se ukryli ve vesnici Apačů. Proč? Když byly u petroglyfů Tří řek, všimli si, že je pronásledují čtyři banditi ze strýcova gangu. Morgan, Hill, Smith a Dark.

17.6.2023 v 10:23 | Karma: 6,39 | Přečteno: 177x | Poezie a próza

Libor Čermák

Tajuplnosti indiánských souhvězdí

Ve scifi westernu "Putování za tajemnou čelenkou" teď naše bandity pronásledované hrdiny převede sám velký Manitou přes hory a dostanou se tak do apačské vesnice, kde mimo jiné budou rozjímat nad indiánském pojetí hvězdné oblohy.

29.4.2023 v 13:34 | Karma: 8,77 | Přečteno: 186x | Poezie a próza

Libor Čermák

U Petroglyfů Tří řek

Dnes vás hrdinové mého seriálu přivedou na málo známé posvátné místo severoamerických indiánů, které je jistě zajímavé i z hlediska záhad a archeoastronautiky. K Petroglyfům Tří řek v Novém Mexiku.

5.3.2023 v 7:47 | Karma: 9,88 | Přečteno: 202x | Poezie a próza

Libor Čermák

Proč jsem přestal fandit politickým ideologiím

A to nejen nějakým těm mnou vybraným, čím bych se stal antiixxxistou, ale všem. Schválně, už jste se někdy zkusili zamyslet nad tím, co že vlastně mají všechny politické ideologie současnosti společného?

10.2.2023 v 7:20 | Karma: 26,09 | Přečteno: 599x | Politika

Libor Čermák

Vzhůru do Nového Mexika

Sci-fi western "Cesta za tajemnou čelenkou" naše přátele zavede do Nového Mexika, které musí procestovat celé až téměř na sever. A i tam zažijí mnoho tajuplných až záhadných dobrodružství.

4.2.2023 v 7:07 | Karma: 7,11 | Přečteno: 152x | Poezie a próza

Libor Čermák

Vytušil J. Verne i Bermudský trojúhelník?

O spisovateli J. Vernovi se říká, že ve svých knihách napsaných v 19. století předpověděl celou řadu vynálezů běžně používaných až ve stoletím 20. A tak bych se dnes zamyslel nad jeho příběhem Vynález zkázy.

15.1.2023 v 8:24 | Karma: 17,06 | Přečteno: 390x | Věda

Libor Čermák

Jak to, že jsi tam neudělal žádné postavy tmavé pleti?

Nedávno jsem pro děti z mých kroužků udělal deskovou hru. Doplnil jsem ji i figurkami. Co mne ale během hry zaskočilo, byla poznámka jednoho dítěte. „Libore, proč jsi tam neudělal žádného černocha? To jsi rasista?"

13.1.2023 v 9:53 | Karma: 38,72 | Přečteno: 1200x | Společnost

Libor Čermák

Kandidáty pražské kavárny vždy jen přecházím a nevolím

Vždy, když jsou nějaké volby, tak ty kandidáty, které kandidují nebo je podporují strany tzv. pražské kavárny, tak je vždy přejdu a nevolím je. Jedním z důvodů je například to, jaký mají postoj k otázce tzv. "pravdy a hodnot."

12.1.2023 v 10:23 | Karma: 36,53 | Přečteno: 1183x | Politika

Libor Čermák

Legenda o Manitouovi a jeho pomocnících

Dnes začíná můj nový seriál ze žánru sci-fi western. „Cesta za tajemnou čelenkou“, kde se budete setkávat s mladým kovbojem Tomem a jeho indiánským kamarádem Tokakuou. A nejen s nimi, ale i se záhadnými a tajuplnými úkazy.

1.1.2023 v 11:51 | Karma: 7,07 | Přečteno: 213x | Poezie a próza

Libor Čermák

Letní Vánoce Páti a Zláti

Dnes na Štědrý den bych sem dal další vánoční pokračování mého cyklisticko - cestovatelského seriálu pro děti a mládež "Páťa a kolo Zláťa". Tentokrát se vydáme do Orlických hor do dělostřeleckých pevností a k pohyblivému betlému.

24.12.2022 v 6:24 | Karma: 10,02 | Přečteno: 131x | Cestování

Libor Čermák

Zásadně vyjmenovávám třináct planet sluneční soustavy. Propadl bych také u dětí?

To byla zase aféra. Jeden z kandidátů na prezidenta před dětmi špatně vyjmenoval planety sluneční soustavy. Kdyby se ale zeptali mně, já bych jim planet vyjmenoval rovnou třináct. A je mi jedno, zda se jim to bude líbit nebo ne.

20.12.2022 v 6:20 | Karma: 34,40 | Přečteno: 1186x | Společnost

Libor Čermák

Záhadné tajemství českých vulkánů

Komorní hůrka, Říp, Bezděz, Zebín a další. To jsou místa, která spojují dvě věci. Jednak to jsou hory sopečného původu a pak se k nim vážou lidové pověsti, které odkazují na skutečný původ těchto hor a předhonily tak i vědce.

6.12.2022 v 9:45 | Karma: 16,37 | Přečteno: 537x | Věda

Libor Čermák

Používal někdo v dávnověku podobné zeměpisné souřadnice jako my?

Zajímavost, která mě v poslední době fascinuje, se nazývá 50. rovnoběžka. U nás v Česku na ni můžeme vysledovat velmi zajímavé archeologické lokality, které se navíc nalézají poblíž křížení s významnými poledníky. Co to?

1.10.2022 v 10:36 | Karma: 22,77 | Přečteno: 1631x | Věda

Libor Čermák

Páťa a Zláťa ve Foglarově ráji Sluneční zátoky

Dnes bych pokračoval se svým seriálem "Páťa a kolo Zláťa". Teď bude naše přátelé čekat folglarovské dobrodružství u Sázavy v okolí Ledče nad Sázavou. Co tam asi vše zažijí?

22.9.2022 v 9:45 | Karma: 10,37 | Přečteno: 234x | Poezie a próza

Libor Čermák

Prezidentský kandidát: "Chci bojovat proti populismu". Já: "Takže vlastně proti lidem?"

Každou chvíli mi na FB vyběhne placená propagace nějakého prezidentského kandidáta, který se chce stavět proti tzv. populismu. A co si mám o takovém kandidátovi, který se bije do hrudi, že bude bojovat s populismem, myslet?

20.8.2022 v 16:25 | Karma: 31,16 | Přečteno: 701x | Politika

Libor Čermák

Cesta do okolí Miličína za Foglarem a záhadami

Dnes bych vám chtěl vyprávět o své cestě na Českou Sibiř, kde jsem navštívil bývalé tábořiště Pražské Dvojky a město Miličín, kterému se přezdívá český Roswell, neboť se k němu váže mnoho záhad, včetně pozorování UFO.

16.8.2022 v 11:04 | Karma: 17,30 | Přečteno: 537x | Cestování

Libor Čermák

Z politického slovníku bych rád zrušil slovo "Elita"

To proto, že pojem "elita" zkrátka a dobře vyvolává pocit nadřazenosti někoho nad někým. A já jsem na jakékoliv nadřazenecké ideologie byl vždy velmi alergický.

14.8.2022 v 8:13 | Karma: 23,66 | Přečteno: 448x | Politika

Libor Čermák

Nad naším městem bylo pozorováno UFO

Událost, o které chci psát se stala před necelým měsícem, lidé tu pozorovali letět cosi, o čem nevěděli, co to je. Své pozorování dali na FB. Ale, jak se k tomu postavili někteří další jedinci, nad tím lze jen rozum stát.

12.8.2022 v 7:38 | Karma: 16,93 | Přečteno: 617x | Věda
  • Počet článků 2384
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1899x
Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám