Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Předvánoční příděl obyvatelných planet

20. 12. 2012 7:00:10
Je úžasné, jak astronomie jde stále kupředu. V těchto dnech vyšly na povrch další objevy obyvatelných planet, které se nalézají poměrně blízko Země a u poměrně zajímavých hvězd.

Hvězda GJ667C

exoplaneta.jpgJe tomu něco málo přes rok, co jsem na svém blogu publikoval článek „Objevy planet v zóně života se množí“ Zmiňoval jsem se v něm o několika tehdy nově objevených exoplanetách, kde by čistě teoreticky mohly být teplotní podmínky obdobné jako na Zemi, takže je tam naděje vzniku mimozemského života. Jednou z těch hvězd je GJ667C. Je to součást trojnásobné hvězdné soustavy o dvou oranžových trpaslíků a jednoho červeného trpaslíka, což je právě GJ667C. Soustava je od nás daleko 22 světelných let a nalézá se v souhvězdí Štíra. Tehdy zde byly objeveny dvě planety GJ667Cb a GJ667Cc, přičemž ta druhá, která je zhruba čtyřikrát větší než Země, je zařazena mezi ty planety, kde by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu a pak tedy i život. Nyní se však o slovo přihlásil Philip C. Gregory z kanadské university of British Columbia a znovu analyzoval data z přístroje HARPS, díky němuž tyto planety byly objeveny. A výsledek je opravdu potěšující. Nejenže byly potvrzeny obě předešlé exoplanety, ale dokonce byly objeveny signály, že je zde planet daleko více. A tak tato planetární soustava dle Philipa C. Gregoryho vypadá následovně:

První planetou by mohla být „GJ667C b“, objevená již v roce 2009. Je šestkrát větší než Země a svojí centrální hvězdu oběhne za 7 dní.

Druhou planetou v pořadí je již zmíněná a vloni objevená GJ667Cc, zhruba čtyřikrát větší než Země, která svojí centrální hvězdu oběhne podle Gregoryho za 28 dní. Planeta se nalézá v zóně života, a tak by se tu čistě teoreticky mohl nalézat nějaký život.

Třetí planta GJ667Cd o něco málo menší a jen o málo dál, než ta předešlá. Má třikrát větší hmotnost než Země a její oběh trvá 30 dní. A stejně jako předešlé těleso, se i tato planeta nalézá v zóně života. A tak podmínky na ní se budou hodně podobat předešlému tělesu.

Čtvrtou planetou je GJ667Ce. Ta je ještě menší, její hmotnost je 2,5 krát větší než Země a ta obkrouží svojí hvězdu jednou za 39 dní. I ta se nalézá na vnějším okraji zóny života, a tak se zdejší podmínky podobají asi našemu Marsu.

V soustavě se vyskytuje ještě pátá planeta GJ667Cf, která je zhruba pětkrát větší než Země a má silně protáhlou eliptickou dráhu. Perioda oběhu je 91 dní a její dráha je tak postavena, že i ona se na své cestě během svého oběhu občas dostane do zóny života.

Tolik k novému objevu Philipa C. Gregoryho. Ovšem, jak přiznává odborná veřejnost, celou studii je nutno ještě dopracovat a výsledky upřesnit. Ale i tak její výsledky jsou zajímavé a pro existenci případného mimozemského života nadějné. Ale to není zdaleka všechno, co v uplynulých dnech bylo na exoplanetárním poli objeveno.

tauceti.jpgTau Ceti

V souhvězdí Velryby, zhruba 12. světelných let od nás, nalézá se hvězda Tau Ceti a můžeme ji dokonce vidět na obloze pouhým okem. Po Alfě Centauri (o jejíž objevené planetě jsem informoval v článku Objevena exoplaneta u Alfy Centauri) se jedná o druhou nejbližší hvězdu podobnou našemu Slunci. Má obdobnou povrchovou teplotu a zhruba 77 procent velikosti našeho Slunce. Byl to opět astronom Mikko Tuomi z univerzity v Hertfordshire (ten samý co objevil planety u hvězdy HD40307, o nichž jsem psal v článku V planetární soustavě HD 40307 se možná ukrývá život), kdo objevil, že tato hvězda má poměrně bohatý planetární systém. Společně se svými kolegy analyzoval více než 6000 snímků Tau Ceti, které byly pořízeny na několika observatořích po celém světě (Chile, Austrálie, Havaj) a dospěl k závěru, že zde obíhá minimálně pět planet. Tři z nichž jsou příliš blízko své hvězdy, dokonce blíž než Merkur vůči Slunci, a tak je zde život dost nepravděpodobný. Ale čtvrtá planeta je sice čtyřikrát hmotnější než Země, ale oběhne Tau Ceti jednou za 168 dní. Protože Tau Ceti je oproti našemu Slunci o něco málo chladnější, znamená to, že planeta se pohybuje v zóně života hvězdy, může zde být voda v kapalném stavu, a tak klidně by se zde mohl vyskytovat nějaký obdobný typ života, jaký známe u nás na Zemi. V současné době se jedná o nejblíže známou exoplanetu, kde by mohl teoreticky existovat život.

velryba.jpgNení bez zajímavosti, že Tau Ceti se v roce 1960 stala první hvězdou která byla odposlouchávána projektem OZMA, prvním projektem na hledání mimozemských radiových signálů, viz Byl už zachycen signál mimozemské civilizace? . Už prof. Frank Drake tušil, že pokud by se měl někde v blízkém okolí Země nacházet nám podobný život, tak tady by to bylo poměrně pravděpodobné. Tehdy zde bohužel žádný signál zachycen nebyl, což vůbec nic neznamená, neboť projekt hledání mimozemských civilizací pomocí radiových signálů byl tehdy ještě v plenkách. Ale pozor! Tento projekt zkoumal i její sesterskou hvězdu Epsilon Eridani, a tam se tenkrát něco zaznamenalo! Bohužel jen na chvíli, pak signál zmizel. Frank Drake dodnes přiznává, že neví co to bylo. Ale i tak si myslím, že by se hledači exoplanet mohli zaměřit i na tuto druhou hvězdu.

Zdroje včetně použitých obrázků: http://www.exoplanety.cz/2012/12/19/gj-667-c-obyvatelne-planety

http://www.novinky.cz/veda-skoly/288258-nejlepsi-kandidat-na-existenci-mimozemstanu-je-12-svetelnych-let-daleko.html

http://www.astrobio.net/pressrelease/5220/tau-ceti-may-have-a-habitable-plane

Související články:

V planetární soustavě HD 40307 se možná ukrývá život

Objevena exoplaneta u Alfy Centauri

Byl potvrzen objev další obyvatelné planety

Objevy planet v zóně života se množí

Nové naděje na mimozemský život

Kosmický výlet planetární soustavou 55 Cancri

Procházka planetární soustavou HD10180

Planeta s podmínkami pro život objevena!

Autor: Libor Čermák | čtvrtek 20.12.2012 7:00 | karma článku: 10.32 | přečteno: 808x

Další články blogera

Libor Čermák

Páťa a kolo Zláťa: Morseovka na Kocábě

Naučit se morseovku? Tedy to je něco! Zvládne to Páťa? Peřeje Kocáby v trampské osadě vesele šuměly o kameny a Páťa se přitom učil pomocná slova, kde dlouhá slabika znamená čárku a krátká tečku.

24.3.2017 v 5:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 77 |

Libor Čermák

Že by i návraty římských bohů?

Apeninský poloostrov je jeden z mála poloostrovů, který je z vesmíru nápadný svým tvarem nohy či boty. A právě tady vznikla ve starověku jedna z nejstarších civilizací. A i dnes je tady častý výskyt UFO. Náhoda?

23.3.2017 v 15:54 | Karma článku: 9.42 | Přečteno: 183 |

Libor Čermák

Páťa a kolo Zláťa: Mezi trampy

Páťa se rozhlížel po celém Utahu, vlastně tedy po dnešní osadě Havran. Přes kameny v korytě klokotala Hadí řeka. A přímo před nimi osadní domek s hřištěm. A tady se dokonce připravovalo i ohniště na večer. To bude něco!

23.3.2017 v 5:13 | Karma článku: 5.56 | Přečteno: 152 |

Libor Čermák

Školy by se měly naučit odolávat multikulturním pokušením

Je dobře, že se opět médiemi omílá ten případ z jedné brněnské školy, kde rodiče protestují proti multikultiakcím, kterou tam pořádají. Jen ať to je pěkně varováním i pro jiné školy, které by o něčem takovém chtěly také uvažovat.

22.3.2017 v 19:07 | Karma článku: 34.66 | Přečteno: 1027 |

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Matematika: ano či ne?

Jedno z nejčastěji diskutovaných témat z oblasti školství je povinná či nepovinná maturita z předmětu, který už tradičně patří ve škole k nejobávanějším, z matematiky.

24.3.2017 v 12:06 | Karma článku: 8.47 | Přečteno: 197 | Diskuse

Jakub Kouřil

Nejrychlejší motýl

Letí motýl. Mává křídly, letí a letí a chce zrychlit. Chce být nejrychlejším motýlem. Chce být rychlejší než všechen hmyz a ptáci. Zrychluje ...

24.3.2017 v 11:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 81 | Diskuse

Pavel Suk

Jaderná elektrárna Kudankulam

Další článek je věnován indické jaderné elektrárně Kudankulam, která se pyšní svými vylepšeními oproti klasickým jaderným elektrárnám generace II.

24.3.2017 v 7:02 | Karma článku: 9.05 | Přečteno: 244 | Diskuse

Irena Vránová

Pokus o odpověď na záhadu pana Stratila 2.

Tentokrát se o to pokouším více názorně - tak trochu pohádkově. Omylem jsem ty obrázky nakreslila tak trochu obráceně, tak to berte, jakože se na ty mravence díváme přes tu zed.

24.3.2017 v 0:03 | Karma článku: 7.59 | Přečteno: 244 | Diskuse

Libor Čermák

Že by i návraty římských bohů?

Apeninský poloostrov je jeden z mála poloostrovů, který je z vesmíru nápadný svým tvarem nohy či boty. A právě tady vznikla ve starověku jedna z nejstarších civilizací. A i dnes je tady častý výskyt UFO. Náhoda?

23.3.2017 v 15:54 | Karma článku: 9.42 | Přečteno: 183 |
Počet článků 1618 Celková karma 17.46 Průměrná čtenost 1738

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.