Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Skandinávské havárie UFO

29. 06. 2012 6:04:00
Celý svět nyní řeší záhadu, co se skrývá na dně Botnického zálivu v Baltském moři. Záhada se zatím nijak neřeší, ale naopak se prohlubuje. Je to nějaký havarovaný stroj? A jestli ano, jaký?

Před necelými dvěma týdny jsem publikoval článek o tomto případu s názvem Co je záhadný objekt na dně Baltu?. Následně se mi ozvalo pár lidí, že si myslí, že by to mohla být loď ruské výroby z 2. poloviny 19. století. Byly dvě a jmenovaly se „Novgorod“ a „Vice-admiral Popov“ (viz http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3719). Byly to lodě, které měly skutečně kulatý tvar, a tak záhada pro ně byla vyřešena. Nebyla. Tato hypotéza má několik závažných nedostatků.

Zaprvé. Obě lodě byly součásti flotily Černomořské a kvůli dohodám s Tureckem nesměly nikdy překročit průlivy Bospor a Dardanely.

Za druhé. Lodě měly dva vysoké komíny, spoustu můstků a kajut. Nic takového potápěči v záhadném předmětu na dně Baltského moře nepopisují a ani na snímku nic takového není vidět.

Za třetí je to průměr tajuplného objektu, který je cca 60 metrů. Kdyžto velikost „Novgorodu“ byla 31,8 metrů a „Vice-admiralu Popov“ 36,6 metrů. To se myslím dá v obou případech popsat jako dost podstatný rozdíl.

balt.jpg

Takže o vrak plavidla typu „Novgorod“ či „Vice-admiral Popov“ v žádném případě nejde. A navíc je tu nejnovější zjištění potápěčské expedice „Ocean X“, která objekt zkoumá. A to je to, že v okruhu 200 metrů od objektu dochází k výpadkům elektroniky (viz článek Záhadný objekt na dně Baltu blokuje elektroniku na novinky.cz). Špatně fungují telefony, kamery a další elektronické přístroje, které zde potápěči používají. Domnívám se, že se dá asi těžko očekávat, že lodě z 19. století budou obsahovat technologii, jež dokáže takovéto věci způsobit. Spíš to vypadá tak, že když se tam dějí takové věci, tak na dně baltské moře je skutečný technologický objekt. Kdo ho vyrobil? Může to být například havarované UFO? Skandinávie skutečně zná ze své historie řadu případů, které by se daly nazvat „haváriemi UFO“, čili haváriemi neznámých objektů. Pojďme si některé z nich představit. A jsou snad mezi nimi i takové, které by mohly nějak souviset s tímto tajuplným podmořským objektem?

Ve 30. a 40. letech byly v oblasti Skandinávie pozorovány jakési tajuplné rakety, jejichž původ se nikdy nepodařilo objasnit. Většinou šlo o červeně zářící objekty, pohybující se samostatně i ve formacích. Vrchol těchto pozorování nastal v létě 1946. Tento ročník je zajímavý ze dvou důvodů. Jednak je to rok po skončení 2. světové války, takže svědkové nemohli pozorovat její válečné projevy. A současně je to rok před létem 1947, až kdy se poprvé objevil pojem létající talíř či UFO. Ovšem nad Skandinávií se však v té době přesto něco dělo. Většinou nebyl při jejich přeletech slyšet žádný zvuk a ani výtok tryskových plynů, takže o ničení nadbytečných raket z války se nejednalo. Ovšem bylo zaznamenáno i několik případů, které by se daly popsat jako jejich havárie.

Například kolem 9. července jeden z nich, dle svědků, spadl v severním Švédsku do jezera Overkalix. A ten samý den zas jiný do dalšího švédského jezera Barken.

10. července narazil u pláže u švédského Bjorkonu tajuplný válcový objekt o 20-30 metrech v průměru.

18. července 2-3 metrové rakety s křídly narazily do norského jezera Mjosa

19. července viděli dva svědkové Knut Lindbäck a Meda Perssonová další z tajemných švédských objektů. Objekt podobný raketě spadl do jezera Kölmjärv v severním Švédsku. Předmět dopadl na hladinu jezera a při dopadu se objevil obrovský proud vody, který poukazoval na to, že předmět je fyzické povahy. Byl dlouhý asi 200 cm a měl na každé straně malá křidélka. Jiný svědek Frideborg Tagebo, zaslechl náraz, který mu připadal jako výbuch bomby. Druhý den celé jezero zablokovali vojáci, ale žádné trosky se nepodařilo nalézt.

16. srpna další z nich prý údajně explodoval nad městem Malmö. Byla prý slyšet silná detonace a množství kouře.

A taktéž 16. srpna další z objektů údajně explodoval i nad finským Tammersforsem. Byla prý slyšet silná detonace a množství kouře. Nevím zda je to náhoda, ale pokud se podíváme na většinu popisovaných případů, zjistíme, že je až moc často přitahuje voda, ať už v jezerech a nebo v mořích. Mohla by tam být s tajuplným objektem na dně Botnického zálivu nějaká souvislost?

Patrovský V.: UFO stále záhadné, Radost 1991,

Spencer J. Encyklopedie UFO, Etna, Praha, 1994 http://hyperspacecafe.com/showthread.php?tid=333

A další zajímavé případy:

9.11.1958: Väddó, Švédsko

Dva svědkové pozorovali přistání neidentifikovatelného létajícího objektu. Po jeho odletu se vydali prozkoumat ono místo a zjistili, že tam zbyl podivný kus kovu. Analýzou bylo zjištěno, že byl vyroben z karbidu, wolframu, kobaltu a titanu. Svědkové uvádějí, že byl na dotek horký.

Zdroj: Spencer J. Encyklopedie UFO, Etna, Praha, 1994

Srpen 1964, jezero Kallavesi, Finsko

Tehdy jistý Raimo Blomqist spatřil, jak se nad jezerem vznáší neidentifikovatelný létající objekt. Těsně před tím, než odletěl, odhodil podivný kus materiálu na okraj jezera. Výzkum na universitě Akademi ukázal, že se předmět skládá s oxidu železa a stopových prvků. Výzkum se rovněž konal i na univerzitě v Turku, kde vyloučili, že by materiál pocházel z meteoritu.

Zdroj: Spencer J. Encyklopedie UFO, Etna, Praha, 1994

Opět geometrická souvislost

Už několikrát jsem se také přesvědčil, že místa údajných havárií UFO jsou vůči sobě nějak zajímavě geometricky rozmístěna (viz články v mé rubrice Havárie UFO (UFO crashes). To dává celému fenoménu nový tajuplný rozměr. Vyskytuje se něco takového i zde? A hraje v tom nějakou roli i onen tajuplný objekt na dně Baltu? A závěr? V první řadě je velice nápadná linie o hned čtyřech místech údajných havárií. Jedná se o linii Väddó – dno Baltu – Tammersfors – Kallavesi. Pouhá náhoda? A je také pouhá náhoda, že posledně jmenovaný bod této linie, jezero Kallavesi je současně vrcholem pravoúhlého, a to přímo rovnoramenného trojúhelníku, jehož dva zbylé vrcholy jsou jezero Kölmjärv a právě nález na dně Baltu? Od jezera Kallavesi leží místa obou případů cca nějakých cca 460 km.

A kromě toho se na jedné linii také nalézají tyto trojice míst údajných havárií:

Malmö – Barken - Mjosa

Kölmjärv – Bjorkon – Barken (mimochodem Bjorkon se nalézá přesně uprostřed mezi oběma zmíněnými lokalitami)

A pokud spojíme jezero Mjosa s Väddó, zjistíme, že prodloužení směřuje na estonský Talin. O zdejším nálezu jsem se zmiňoval právě v článku Co je záhadný objekt na dně Baltu?.

ufoskan.jpg

Těžko říci, zda výše zmíněné události údajných havárií UFO na Skandinávském poloostrově nějak poodhalí tajemství onoho tajuplného objektu na dně Baltu. Ovšem jedno se říci dá určitě. Výskyt UFO, a to včetně jeho údajných havárií, není v této části ničím výjimečným. A nám nezbývá nic jiného, než se těmito záhadami zabývat a hledat jejich správné řešení.

Související články:

Vesmírné havárie neidentifikovaných létajících objektů

Ovlivňuje Měsíc havárie UFO?

Havárie údajných UFO vytváří indiánský symbol míru

Havárie UFO v jihozápadních USA tvoří podivný obrazec!

Kolikrát došlo v Novém Mexiku k havárii UFO?

Údajné havárie UFO na území Velké Británie

Došlo už na našem území k havárii UFO?

Jak jsem nalézal časové souvislosti mezi haváriemi UFO

Dokumenty o historických haváriích UFO

Dokumenty o středověkých havárií UFO

Dokumenty o UFO a AAJ na divokém západě

Výročí dvou záhadných havárií

Autor: Libor Čermák | pátek 29.6.2012 6:04 | karma článku: 17.94 | přečteno: 3335x

Další články blogera

Libor Čermák

Jaké jsou nejnovější kruhové obrazce v obilí?

Na přelomu června a července obvykle začíná vyvrcholení sezóny záhadných obrazců v obilí. Letos jich sice není tolik, ale i tak jsou poměrně zajímavé. A jaké jsou ty poslední?

15.7.2017 v 14:37 | Karma článku: 17.72 | Přečteno: 1261 |

Libor Čermák

Jak jsem v turisťáku bojoval s triskaidekafobií?

Lidé, co trpí triskaidekafobií, dnes jistě zpozorní. Máme třináctého. Ale je skutečně třeba aby se tato pověra rozšiřovala? A tak jsem letos s dětmi v turisťáku vymyslel věc, která by možná mohla být lékem na tuto fobii.

13.7.2017 v 14:13 | Karma článku: 9.60 | Přečteno: 293 |

Libor Čermák

Jsou ty "burkiny" pro člověka vůbec zdravé?

V Česku se v souvislosti s čestlickým akvaparkem rozhořel spor o plavkách "burkinách". Vůbec se mi ale nelíbí, že novináři ony kritické komentáře vůči nim nazývají slovem "nenávistné". Například já bych si do nich vůbec nevlezl.

11.7.2017 v 5:55 | Karma článku: 35.65 | Přečteno: 1639 |

Libor Čermák

Moje cesta s plnou polní v Českém ráji

Když jsem v červnu cestoval na oldskautský tábor, netušil jsem, že mi cesta připraví i pěší dobrodružství v podobě cca čtyřkilometrového pochodu s plným batohem. A takto jsem se tak vydal z Mladějova do Pařezské Lhoty.

10.7.2017 v 11:50 | Karma článku: 13.65 | Přečteno: 443 |

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Jsme mrchožrouti nekonečna

Nekonečno znamená snad pro všechny lidi tajemno a ztělesnění vědy. Proto možná některé překvapí, že ty nejzásadnější vědecké objevy nemohou vznikat jinak, než že nějaké, do té doby samozřejmé nekonečno, zničí.

25.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 10.83 | Přečteno: 161 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč se vám spíš vyleje káva bez pěny, než káva s pěnou?

„Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva, kterou vylijete na klávesnici počítače,“ říká jedno ověřené přísloví. Káva s pěnou se nevyleje. Jak vytvořit optimální pěnu do kávy? (délka blogu 6 min.)

24.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 350 | Diskuse

Jakub Kouřil

Význam Nesmyslu

Věda narazila na skleněnou zeď. V kvantovém světě se čas rozpouští zároveň do obou směrů. Říkáte si, co je mi po mikrosvětě! Žiji tady v hmatatelném a krásném vesmíru, uchopuji hmotu a krájím ji na kousky...

23.7.2017 v 10:22 | Karma článku: 8.33 | Přečteno: 347 | Diskuse

Dana Tenzler

Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva…

... kterou vylijete na klávesnici počítače, říká jedno pravdivé přísloví. Proč je někdy káva nakyslá a jindy tak hořká, že ji musíte přisladit cukrem? A proč ji cukr nejen sladí, ale také zbavuje hořkosti? (délka blogu 7 min.)

20.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 32.46 | Přečteno: 2868 | Diskuse

Radka Pilná

Chlorella SP - extra třída z Třeboně

Sladkovodní jednobuněčná řasa Chlorella SP dokáže takové kousky, které byste u jiné chlorelly těžko hledali. Zelený pudr pěstovaný v Třeboni je speciálně upraven dezintegrací, díky které předvede vše, co umí.

17.7.2017 v 10:00 | Karma článku: 8.13 | Přečteno: 278 |
Počet článků 1675 Celková karma 23.51 Průměrná čtenost 1740

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.