Sezona obilných obrazců 2011 již začala

Na přelomu dubna a května je již tradičně zvykem, že se na anglických obilných lánech začínají objevovat první obrazce v obilí, které jsou jasným poselstvím neznámých tvůrců, že ani tato sezona nebude v tomto směru vynechána.

I n d o n é s k ý   ú v o d

Jenomže letošní sezona začala mnohem dříve a navíc někde úplně jinde. Totiž na indonéském ostrově Jáva. Psal se teprve leden, konkrétně 23.1.2011 a tento jev známější spíš z Evropy se objevil zhruba 10 kilometrů od posvátného buddhistického chrámu Borobudur. Tento mohutný chrámový komplex vypadá jako pyramida (Svět plný pyramid), který je zároveň největší buddhistickou svatyní na světě. Založen byl v devátém století našeho letopočtu. Skládá se ze šesti čtvercových a tří kruhových stupňů. Pyramida je ozdobena tzv. stúpami, což je buddhistická sakrální stavba zvonového tvaru. A jak jsem se zmínil nedaleko ní, u obce Krasakan, se v rýžovém poli objevil letošní první obrazec. Je docela složitý, skládá se z jakési soustavy kružnic uspořádané do čtverce. Z trochou fantazie se dá říci, že se půdorysu chrámu Borobudur docela i podobá. (viz Krasakan, Sleman, Yogyakarta)

Zhruba 50 km od Borobuduru se nalézá další významné místo duchovní Indonésie, a to největší hinduistická svatyně v Indonésii – Prambanan. Tento kamenný komplex, který také pochází z 9. století, je úžasné kamenické dílo, nad kterým se pozastaví nejeden cestovatel. Sochařské skulptury jsou umístěny na několika věžích, z nichž ta nejvyšší měří úctyhodných 47 metrů. Člověk se jen diví, jak si s tím ti dávní kameníci uměli takto úžasně pohrát. A co se nestalo letos 25. ledna, tedy o pouhé dva dny později, než objev předchozího obrazce? Objevil se druhý letošní obrazec, a to asi jen pět kilometrů od Prambananu. Stalo se tak u obce Wanujoyo ( viz Wanujoyo) .  I ten byl poměrně složitý. Náhoda? Že se letošní obrazce objevily právě v okolí dvou nejvýznamnějších indonéských náboženských míst?  

A aby tomu nebylo málo, tak se do třetice v této oblasti objevil 29. ledna další obrazec u obce Tegalrejo. Vypadal jako jakýsi ohnivý kruh s dalšími kruhy v řadě (viz Tegalrejo). A aby tomu nebylo málo, tak před několika dny, konkrétně 7. května jsem obdržel zprávu o čtvrtém indonéském obrazci, který se objevil u obce Cikarang poblíž Jakarty.

A   c o   n a   t o   A n g l i e?   Č i   d o k o n c e   W a l e s ?

Tam se hold jako vždy muselo čekat na druhou polovinu dubna, kdy začíná zrát řepka. Právě ta žlutá plodina, která každé jaro zdobí pole jak u nás, tak i ve Velké Británii. A tak se ptám, zda je jen náhoda, že první britský obrazec letošního roku se objevil právě na Velký pátek, dne 22. dubna 2011. Stalo se tak u Innage poblíž Chepstow na waleském břehu řeky Severn, nedaleko jeho vtoku do Keltského moře. Svým tvarem je to skutečně zajímavý obrazec. Skládá se z centrálního kruhu, ve kterém je jakýsi kříž (že by souvislost právě s Velkým pátkem?

Mimochodem o jedné záhadě spojené s ukřižování Krista jsem se zmínil ve svém článku Podivný astronomický jev při ukřižování Krista). Onen centrální kruh pak protínají další čtyři kruhy, opět uspořádané do kříže. Ostatně, kdo se chce s tímto obrazcem seznámit podrobněji, ať neváhá a klikne na cropcircleconectror na Innage, nr Chepstow.Gwent)  

Žlutě zrající řepka se stala plátnem pro další nové obrazce. Jednak pro jednoduchý obrazec skládající se ze dvou kruhu, jenž se nalézá hned pod bílým koněm u Alton Barnes (Po stopách obřích křídových postav, a který se objevil 27. dubna 2011. (více podrobností na White Horse, Nr Alton Barnes).

A den před prastarým keltským svátkem Beltine, tedy 30. dubna 2011, kdy se odedávna tradičně pálily velké posvátné ohně, prošel záhadný jev agrosymbolů i kolem tajuplného wiltshirského kopce Silbury Hill (Avebury – místo zasvěcené záhadám).

Jednalo se o jakousi šestilistou rostlinu. Že by byla symbolem jara a zároveň právě nastupující teplé poloviny roku? Vždyť právě tak naši dávní předkové vnímali po staletí období kolem 1. května. Jakési pololetí a společně s tím začátek teplého období roku. (více info o tomto obrazci na  Silbury Hill, Nr Avebury).

Na další obrazec, který bych dokonce zařadil do kategorie těch působivých, jsme čekali až do 7. května 2011, Je jen náhoda, že letošní čtvrtý britský obrazec se objevil ve stejný den jako letošní čtvrtý obrazec indonéský? Ale tři propletené soustředné kruhy u Hanningtonu jsou velice nádhernou formací, které úžasným způsobem dotváří krajinu jen pár kilometrů severně od anglického velkoměsta Swindon. Obrazec zaujímá téměř celé pole na šířku a též podstatnou část pole na délku. Kdo si ho chce vychutnat, ať si klikne na Hannington, nr Cricklade

P ř i d á v a j í   s e   d a l š í   z e m ě

Vedle Anglie, Walesu a Indonésie jsme letos dosud zaznamenali výskyt agrosymbolového jevu ještě ve dvou dalších státech. Jednak to bylo Mexiko, kde se už 23. března 2011 objevila skupina jednoduchých kruhů u Tlapanaloya Tequixquiac Edo, což je severně, cca 50 km od Mexiko City (Tlapanaloya Tequixquiac Edo).  Jen mne napadá to, zda agrosymbol nemá nějakou souvislost s tím, že pouhých 10 km severozápadně od jeho nálezu leží legendární toltécké hlavní město „Tula“, které je známé především skupinou stojících postav s jakýmsi podivným předmětem na prsou. Mimochodem, největší sláva tohoto města se datuje opět do 9. století. Že by nám letošní agrosymboly naznačovaly  nějakou souvislost s památkami v Indonésii? Neboť vznik Borobuduru i Prambananu se též datuje do tohoto období.

Na závěr se vrátíme opět do Evropy, a to konkrétně do Nizozemí. Zde se totiž objevily hned dva agrosymboly. První na Velikonoční neděli 24.dubna u Bosschenhoofdu. Jde o podlouhlý, mírně esovitý útvar o osmnácti různě velkých kroužcích, kde se uprostřed nalézá jakási květina. Ovšem mnozí badatelé upozorňují, že v případě tohoto agrosymbolu může jít o naznačení seskupení planet, ke kterému dojde na přelomu letošního května a června. Vždyť tvar ekliptiky na obloze se skutečně zdánlivě jeví jako esovitě prohnutá. (Více viz Bosschenhoofd). Druhý obrazec se objevil ve vysoké trávě v noci z 28 na 29. dubna u Hoevenu, což je místo největšího výskytu agrosymbolů v posledních letech v Holandsku. Je to opět skupina devíti různě velkých kroužků, sestavených do podoby jakési kočky. Místní svědkové tvrdí, že zde krátce po půlnoci spatřili jakési měkké mlhavě bílé světlo, které svítilo po dobu 10 minut. Z velkou pravděpodobností mělo s obrazcem co společného. (více informací viz Hoeven).

Z á v ě r e m

Tak když to shrnu, začátek letošní sezony agrosymbolů je velice zajímavý. Nezbývá než čekat, jaká další překvapení si pro nás tento fenomén letos připraví. Určitě, jako každý jiný rok to bude zajímavá sezona. A navíc mne potěšila i Česká televize, která v magický poslední dubnový den, který je od nejstarších dob zasvěcen pálení beltainových a později i čarodějnicových ohňů, uvedla velice zajímavý dokument o kruzích v obilí s názvem „Rok 2012 - Mayská proroctví a kruhy v obilí“. Jak je vidět zájem veřejnosti o tento fenomén se opět zvětšuje. A je to dobře, protože jedině tak budeme blíže k oné zatím nezodpovězené hádance, co za pravou podstatou tohoto fenoménu vlastně je. 

 Zdroje (včetně použitých fotografií a schémat):

www.cropcircleconnector.com/2010/2010.html

www.cropcircle-archive.com/archive/index.php

wikipedie,

www.google.cz/maps  

 

Související rubriky:

agrosymbolová ohlédnutí

Kruhy v obilí - rok 2008

Kruhy v obilí - rok 2009

Kruhy v obilí - rok 2010

Tajemná místa dávné Anglie

archeoastronautika