K čemu sloužily záhadné zlaté klobouky?

Při svém surfování po wikipedii jsem narazil na velice zajímavé nálezy z doby bronzové, jejichž prvý význam je obestřen tajemstvím. Otázkou je, zda se skutečně jednalo o klobouky a nebo o něco úplně jiného. 

Právě jsem si v anglické wikipedii prohlížel rozcestník témat, které se vztahují k archeoastronomii. To znamená, že tam jsou taková místa jako je například pyramida v Chchen Itza, Newgrange, Angkor Wat a další. Mezi tím vším jsem zpozoroval pojem „golden hat“, čili v překladu „zlatý klobouk“. Ještě jsem o ničem takovém neslyšel, a tak jsem zkusil kliknout. Objevila se mi zde stránka o zvláštním objevu čtyř zlatých předmětů ve tvaru jakých si klobouků, a tak mne napadla otázka, co tohle může mít společného s archeoastronomií. Začetl jsem se, zakoukal jsem se a začaly mne napadat různé asociace, jež mají blízko i k archeoastronautice a dalším podobným záhadám. O co tedy jde?

Z l a t ý   k l o b o u k     z    S c h i f f e r s t a d t u

Zlatý klobouk z Schifferstadtu byl objeven během zemědělských prací 29. dubna 1835 zhruba jeden kilometr severně od města Schifferstadt v německé spolkové zemi Porýní-Falc. Jeho stáří je určeno na období 1400 – 1300 let před naším letopočtem, to znamená do období pozdní doby bronzové. Je vyroben ze slitiny, která se skládá z 86 procent ze zlata, ze 13. procent ze stříbra a zbytek tvoří příměsi mědi a cínu. Svým tvarem připomíná klobouk (jaký nosil například Neználek) a nebo buddhistickou stúpu, jakou například známe z indonéského chrámu Borobudur. Výška klobouku je 29,6 cm. Největší jeho průměr je 18 cm. Co je pro mne naprosto fascinující, je z jak tenkého plechu byl vyroben. Tloušťka slitiny je 0,2 - 0,25 mm a jeho lem dokonce 0,08 - 0,13 mm. Kromě toho je navíc po celé ploše ozdoben nejrůznějšími ornamenty (linky tečky, kroužky). Přičemž jeho váha je pouhých 350 gramů. (viz http://en.wikipedia.org/wiki/Golden_Hat_of_Schifferstadt)

A v a n t o n s k ý   z l a t ý   k u ž e l

Je vyroben stejnou technikou a je ozdoben stejnými symboly (tečky, linky, kroužky). Byl nalezen v roce 1844 u vesnice Avanton v západní část Francie, která je od předchozího místa vzdálena více než 600 km. Tato věc se už tak moc klobouku nepodobá. Jedná se o jakýsi podlouhlý parabolický kužel, jehož výška je 55 cm, přičemž váží pouhých 280 g. Jeho stáří je odhadováno na období 1000 - 900 let před naším letopočtem. ( viz http://en.wikipedia.org/wiki/Avanton_Gold_Cone)

Z l a t ý   k u ž e l   z   E z e l s d o r f – B u c h u

Třetí předmět z této série je zlatý kužel z Ezeldorf-Buchu, který byl objeven v roce 1955 mezi obcemi Ezeldorf a Buch v Bavorsku nedaleko Norimberku. Jeho datování je též do období 1000 - 900 let před naším letopočtem. Složení slitiny je velice obdobné té, jakou jsem popsal výše (88 procent – zlato, 11 procent – stříbro, příměsi mědi a cínu). Jeho tvar je obdobný předešlému nálezu, to znamená podlouhlý kužel, jehož výška je 88,3 cm, ale ve spodní části o něco rozšířený. Síla zlatého plechu, ze kterého je vyrobený, je 0,78 mm.  Hmotnost předmětu je 330 gramů, což odpovídá materiálu, který by se vešel do krabičky od sirek. A opět je zde přítomno zdobení, obdobné tomu, jaká jsem popsal výše. (viz http://en.wikipedia.org/wiki/Golden_Cone_of_Ezelsdorf-Buch )

B e r l í n s k ý   z l a t ý   k l o b o u k  

Ten se tak jmenuje proto, že se od roku 1996 nalézá v bermínském Museu für Vor- und Frühgeschichte, když se o rok dříve objevil na mezinárodním obchodu s uměním. Ale kde přesně byl nalezen není známo. Spekuluje se o Švýcarsku nebo jižním Německu. Pochází však z období 1000-800 let před naším letopočtem. Vypadá opět jako vysoký klobouk s vysokou horní částí vytvarované opět do parabolického kužele. Jeho celková výška je 74,5 cm a váha 490 g. To znamená, že ze všech čtyř nálezů je nejtěžší. Průměrná tloušťka plechu ke 0,6 mm a opět je zdobena. Toto zdobení se skládá z 21 zón vodorovných pásů a řad symbolů ve tvaru obyčejných a koleček ve spirálách.  Materiál, ze kterého se předmět skládá, je opět velmi podobný i těm předešlým. To znamená 88 procent zlata, 10 procent stříbra, s příměsi mědi a cínu.  (viz http://en.wikipedia.org/wiki/Berlin_Gold_Hat )

K a l e n d á ř

Nejzajímavější zajímavostí, která se těchto klobouků týká, je to, že jejich ozdoby znázorňují poměrně složitý kalendář, což je také opravňuje být v oné kategorii „archeoastronomie“. Lze z nich vyčíst pohyb slunce a měsíční fáze, či určit termíny setí a sklizně. Bylo například zjištěno, že cykly obsahují časové jednotky po 57 měsících. A další zajímavosti (viz http://en.wikipedia.org/wiki/Golden_hat ).

J e d i n e č n á   ř e m e s l n i c k á   p r á c e

O ní jsem se zmínil již v textu. Jak složení slitiny, tloušťka plechu, tvar předmětů a v neposlední řadě zdobení. To nejen, že obsahuje výše uvedený kalendář, ale navíc muselo být provedeno precizně z takto slabého zlatého plechu. Ostatně není to poprvé, co se o takovýchto skvělých zlatnických výkonech našich dávných předků ve svých článcích zmiňuji. Jak jsem psal v práci „Starověký Řím z pohledu archeoastronautiky“, tak již staří Etruskové zvládali takové metalurgické dovednosti, že se povedli napodobit až ve 20. století. Například šperky z miniaturních kuliček o síle 0,1 mm jsou jedinečným uměním. Zde bych chtěl upozornit, že lem zlatého klobouku z Schifferstadtu má obdobnou tloušťku (viz výše).

C o   v l a s t n ě   k l o b o u k y   z n á z o r ň u j í ?

Jednou ze záhad, která mne zajímá, je to, proč tyto klobouky byly objeveny ve zcela  jiných oblastech Evropy, které jsou od sebe až 900 km vzdálené. Mají obdobné složení kovu, podobají se svým tvarem, tloušťkou plechu a vznikly ve stejném časovém období - v mladší době bronzové, pravděpodobně kulturou popelnicových polí, což byla protokeltská kultura, která v té době cca od 1300 př. n.l. do 750 př. n.l.osidlovala střední a západní Evropu). A podobají se navzájem hodně a přeci se nalezly tak daleko od sebe. Jaký byl tedy jejich pravý význam? Archeologové uvažují o několika řešeních. Mohlo jít například o obřadní vázy a nebo o součást brnění? Asi nejrozšířenější hypotéza je, že to byly ozdobné klobouky. A mohlo jít o tedy skutečně o jakési klobouky či pokrývky hlavy? Osobně se domnívám, že nošení klobouků, které měří od 0,5 do 1 metru není vůbec nijak praktické. A to se týká i případu, že by byly nošeny při nějakých náboženských obřadech. Stačil by sebemenší neopatrnější pohyb a tyto drahocenné a obtížně vyrobené klobouky by ztratili stabilitu a na hlavě by se tak neudrželi. A k čemu ještě na něm byly zobrazeny složité kalendáře?

A jaký je můj názor? Já se domnívám, že jde ve skutečnosti projev cargokultu. Cargokult je takový kult, který se uchytí v určité společnosti, jako reakce na setkání s něčím pro ně nepochopitelným, jako například setkání primitivních obyvatelů tichomoří s vojáky americké armády za 2. světové války. Když Američané jejich ostrov opustili, začali divoši stavět rákosové napodobeniny letadel a přistávacích ploch, aby své „bohy, kteří uměli létat a měly všeho dostatek“ tímto způsobem přilákali zpět. Když jsem spatřil na internetu fotografie oněch klobouků, neubránil jsem se pocitu, že se setkávám s něčím moderním. Vždyť na první pohled je patrné, že mají aerodynamický tvar a připomínají tak spíš rakety či bomby. Nemohlo jít o znázornění nějaké neznámé létající technologie, se kterou se dávní lidé setkali, kterou si nedovedli vysvětlit, a tak to samozřejmě považovali za projev bohů? Zmínil jsem se také, že některé klobouky připomínají stúpy z buddhistických svatyní. Vždyť jsou to právě stúpy, které měly imitovat dopravní prostředky bohů.Že by další souvislost?

To vše by pak i vysvětlovalo i to, proč tyto klobouky byly vyrobeny ze zlata, jednoho z nejvzácnějších kovů, který většina kultur spojovala právě s bohy. Zapadal by do toho i ten fakt, že na předmětech jsou znázorněny složité kalendáře a astronomické výpočty. Vždyť jsou to právě oni bohové, kteří odtamtud seshora přilétli.

Co říci závěrem? Že samozřejmě netvrdím, že mám svojí hypotézou pravdu, ale napadla mne, a tak má právo být vyslyšena a zvážena jako ty všechny ostatní.

Zdroje: wikipedie – odkazy uvedené v článku

http://www.landschaftsmuseum.de/Seiten/Lexikon/Goldkegel.htm

http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/germany/1388038/Mysterious-gold-cones-hats-of-ancient-wizards.html

použité fotografie:

wikipedie (odkazy uvedené v článku)

http://www.landschaftsmuseum.de/Seiten/Lexikon/Goldkegel.htm

Související články:

Starověký Řím z pohledu archeoastronautiky

Jaká tajemství se ukrývají v Býčí skále?

Tajuplné nálezy ze Skotska

Ptáci nebo letadla?

Rubrika archeoastronautika